Vrba jíva 'Kilmarnock' Salix caprea 'Kilmarnock'

Detailní popis produktu

Vrba jíva 'Kilmarnock' - převislý kultivar jívy vzniklý ve Skotsku v 19. století a pojmenovaný podle města Kilmarnock. Jedná se o samčí klon, který netvoří plody, ale vyniká bohatým předjarním kvetením. Roubuje se na kmínek různé výšky, nejčastěji 120–180 cm, což určuje výslednou výšku stromku. V dospělosti dosahuje přibližně 1,5–2 m výšky a obdobné šířky. Koruna je hustá, pravidelně kulovitá až deštníkovitá, s dlouhými, výrazně převislými jednoletými výhony, které sahají až k zemi. Listy má široce vejčité až eliptické, 6–10 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, na rubu šedoplstnaté, s jemně zubatým okrajem. Největší okrasnou hodnotu představují jehnědy, které se objevují velmi časně, obvykle v březnu až dubnu, ještě před rašením listů. Zpočátku jsou krátké, hustě stříbřitě plstnaté, později se prodlužují na 3–5 cm a získávají žlutavý nádech díky nápadným prašníkům. Kvetení patří k prvním výrazným jarním projevům v zahradě a poskytuje pyl včelám, čmelákům i dalším časným opylovačům. Kultivar se uplatňuje jako solitéra v menších zahradách, předzahrádkách nebo ve štěrkových výsadbách. Působivý je i v kombinaci s jarními cibulovinami, například s ladoňkami, krokusy či narcisy, které kvetou ve stejném období.

Pěstování: Vhodné je slunné až polostinné stanoviště, kde dochází k nejlepšímu vyzrávání výhonů a pravidelnému kvetení. Jíva preferuje čerstvé až vlhčí, humózní půdy s pH přibližně 5,5–7,5, snáší však i běžné zahradní substráty. V těžších půdách prospívá při zajištění odtoku přebytečné vody, přesto krátkodobé přemokření toleruje lépe než dlouhodobé sucho. Výsadba se provádí od března do listopadu mimo období silných mrazů. Doporučený rozestup od dalších dřevin činí alespoň 1,5–2 m podle šířky koruny. Řez je klíčovým pěstebním opatřením a provádí se bezprostředně po odkvětu, zpravidla v dubnu. Jednoleté výhony se zkracují na 2–3 očka, což podporuje tvorbu silných mladých prutů s bohatými jehnědami v následující sezoně. Bez řezu dochází k postupnému prosychání vnitřní části koruny a oslabení kvetení. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −29 °C, kultivar je plně odolný v našich podmínkách včetně vyšších poloh. Při dlouhodobém suchu může docházet k zasychání mladých výhonů, jinak je dřevina obecně odolná vůči chorobám i škůdcům. Mulčování kořenové zóny pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost a omezuje zaplevelení.

Autor: Jana | Revize: 19.2.2026