Vřesna bahenní
Kód: 96797.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Vřesna bahenní - opadavý až poloopadavý keř z mokřadů a rašelinných luk, přirozeně rozšířený v severní a západní Evropě a také v části Severní Ameriky a východní Asie. Vytváří hustě větvený habitus, v zahradách obvykle 1–1,8 m vysoký i široký, s pomalejším přírůstkem. Listy jsou úzce obvejčité až kopinaté, 3–6 cm dlouhé, v létě svěže zelené a při promnutí výrazně aromatické, na podzim přecházejí do žlutých tónů. Na jaře, nejčastěji v dubnu a květnu, se na loňském dřevě objevují jehnědy v žlutozelených až hnědavých odstínech, nenápadné z dálky, ale půvabné v detailu, a poskytují časný pyl. Druh je dvoudomý, takže drobné plody se tvoří jen na samičích rostlinách po opylení, obvykle ve svazečcích, s voskovitým povrchem. Aromatické listy a pupeny byly tradičně využívány jako vonná a konzervační surovina, v některých regionech i jako přísada do nápojů, což dobře vysvětluje pryskyřičnou vůni keře. V zahradní kompozici se uplatní u jezírka, v raingardenu, v přírodně laděných výsadbách i v podrostu světlých březin, kde dobře doplňuje ostřice, suchopýry, kapradiny a rašelinomilné trávy. Kořenové hlízky s bakteriemi Frankia umožňují vázat dusík, což prospívá růstu i na chudších stanovištích a zvyšuje stabilitu výsadby.
Pěstování: Preferuje plné slunce až lehký polostín a trvale vlhká, humózní půda bez vápna. Vhodná je i výsadba do písčitých nebo rašelinných substrátů, pokud nevysychají, a snáší krátkodobé zaplavení, proto se hodí i do míst, kde se po dešti drží voda. Rostliny se vysazují od března do října, při letní výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména první dvě sezony. Mulč z jehličnaté kůry, štěpky nebo listovky pomáhá udržet vláhu a brzdí prorůstání plevelů. Přihnojování bývá střídmé, obvykle postačí kompost nebo hnojivo pro kyselomilné dřeviny v jarním termínu, na velmi chudých půdách se osvědčuje přídavek organické hmoty do výsadbové jámy. Řez se omezuje na odstranění nejstarších výhonů po odkvětu, aby keř zůstal kompaktní a dobře obrůstal. Pro skupinovou výsadbu se volí rozestup přibližně 0,8–1,2 m podle cílové hustoty, u volnějších přírodních výsadeb i více. Při cílení na plody je vhodné pěstovat v dosahu samčí i samičí rostlinu, aby došlo k opylení. V nádobě roste spolehlivě jen při velkém objemu a stále vlhkém, kyselém substrátu, v zimě je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím. Mrazuvzdornost vyzrálých keřů je velmi vysoká, obvykle pod −40 °C. Choroby a škůdci bývají spíše ojedinělé, potíže způsobuje hlavně sucho a vápnitá půda, které vedou k slabšímu růstu a žloutnutí listů.
Autor: Nikol | Revize: 15.12.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
