Zábluda/Eskalonie 'Gold Ellen' Escallonia 'Gold Ellen'

Detailní popis produktu

Zábluda/Eskalonie 'Gold Ellen' - escallonia laevis 'Gold Ellen' je kultivar se světelným olistěním, které přechází od zlatavě žluté po žlutozelenou a uprostřed listu zůstává tmavší zelená kresba. Listy jsou obvykle 3–6 cm dlouhé a jemně pilovité. Keř je hustě větvený, s mírně obloukovitými výhony, a v dospělosti dorůstá přibližně 1,5–2,5 m na výšku i šířku. Od července do září nese na koncích výhonů laty krátce trubkovitých růžových květů o velikosti kolem 1 cm, často s lehkou vůní. Květy poskytují nektar a pyl a bývají vyhledávané včelami i motýly, zatímco světlé listy zůstávají dekorativní i mimo dobu kvetení. V kompozici dobře funguje u teplé zdi, na předzahrádce i jako pozadí pro trvalky a okrasné trávy. Díky hustému větvení se uplatní i jako volně rostoucí živý plot, kde světlé listy zvýrazní strukturu zahrady i v zimě. Eskalonie jsou stálezelené keře z jižní části Jižní Ameriky, zejména z Chile a Argentiny, v přírodě rostoucí na slunných svazích s dobře odvodněnou půdou. V zahradách se cení pro kožovité, lesklé listy a dlouhé letní kvetení.

Pěstování: Preferuje slunné až polostinné stanoviště v závětří, ideálně u zdi, která vyrovnává teplotní výkyvy a chrání před studeným vysušujícím větrem. Půda vyhovuje propustná, humózní až hlinitopísčitá, trvale vlhká, ale bez zimního zamokření, pH může být kyselé, neutrální i mírně zásadité, orientačně 5,5–7,8. Keře se vysazují nejčastěji na jaře od března do května nebo na podzim v září až říjnu, v prvních dvou letech se osvědčuje pravidelná zálivka v suchu a mulč z kůry či štěrku, který stabilizuje vlhkost a chrání kořeny. Hnojení bývá mírné, na jaře postačí kompost nebo vyvážené hnojivo, přebytek dusíku zvyšuje riziko namrzání výhonů. Řez se obvykle provádí po odkvětu nebo zjara jen mírně, aby zůstaly květní pupeny, u živých plotů se tvarování opakuje 1–2× za sezonu podle růstu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v praxi pohybuje přibližně mezi -10 a -15 °C, v chladnějších polohách je vhodný zimní kryt proti holomrazům a větru, u mladých keřů zvlášť, a u nádob se počítá s přezimováním na chráněném místě. Pro živý plot se volí rozestupy asi 50–70 cm, pro volnou skupinu přibližně 0,8–1,2 m. Z možných problémů se mohou objevit štítenky, listové skvrnitosti a při dlouhodobém přemokření i houbové choroby, proto má zásadní význam drenáž a proudění vzduchu kolem keře.

Autor: Nikol | Revize: 10.2. 2026