Záplevák podzimní 'Helena Red' - Helenium autumnale 'Helena Red'

Detailní popis produktu

Záplevák podzimní 'Helena Red' - vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, původem ze Severní Ameriky, kde roste na vlhkých loukách, v příkopech a podél vodních toků. Kultivar 'Helena Red' patří mezi později kvetoucí výběry se zpevněnými stonky a barevnou škálou od cihlově červené přes mandarinkově oranžovočervenou až po měděné tóny. Vytváří vzpřímené, trsnaté rostliny přibližně 80–100 cm vysoké a zhruba 50–60 cm široké. Úzké kopinaté listy jsou středně zelené a hustě lemují lodyhy. Od poloviny srpna do října se na vrcholech výhonů otevírají úbory s výrazným tmavším terčem, okrajové jazykovité květy bývají lehce svěšené. Květy poskytují nektar a pyl včelám a motýlům v době, kdy pozdní zahrada potřebuje další zdroj potravy. Řezané stonky vydrží ve váze obvykle 7–14 dní a uplatní se v přírodních vazbách. Druh je známý i z tradičního využití sušené natě jako šňupací směsi, což souvisí s obsahem hořkých laktónů a saponinů. V záhonech dobře navazuje na okrasné trávy, třapatky, astry a rozchodníky, v prérijním stylu tvoří teplý barevný akcent na konci léta.

Pěstování: Pro pěstování v ČR se osvědčuje plné slunce, v teplejších oblastech také lehký polostín, pokud je půda dostatečně vlhká. Nejlépe roste v živné, humózní a propustné zemině se stabilní vláhou, vhodné pH je přibližně 6,0–7,5. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října, po výsadbě pomáhá mulč k omezení výparu. Sazenice zápleváku podzimního se při pravidelné zálivce po výsadbě obvykle rychle ujímají a první rok vytvářejí pevný trs. Zálivka se drží rovnoměrná zejména v červnu až srpnu, při dlouhém suchu mohou květy rychleji zasychat a rostlina řídne. Přihnojení kompostem na jaře obvykle stačí, u intenzivních výsadeb se uplatní lehká dávka plného hnojiva v dubnu. Větrná místa mohou vyžadovat oporu, i když kultivar mívá pevnější stonky. Po odkvětu se odstraňují odkvetlá soukvětí, čímž se podporuje delší nasazování poupat. Trsy se zmlazují dělením zhruba po 3–4 letech na jaře nebo na začátku podzimu. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v běžné zahradní půdě pohybuje okolo -30 °C, v první zimě se osvědčuje lehké přikrytí mulčem. Při výsadbě do záhonu se používá rozestup 40–50 cm, což odpovídá přibližně 4–6 rostlinám na m². Mezi častější potíže patří mšice na mladých výhonech a padlí při přeschlém stanovišti, slimáci mohou poškodit rašící listy. Pěstování v nádobě je možné ve větším květináči s drenáží, s pravidelnou zálivkou a zimní ochranou kořenového balu proti promrznutí.

Autor: Nikol | Revize: 23.1. 2026