Zavinutka x hybrida 'Blaustrumpf' - Monarda x hybrida 'Blaustrumpf' Monarda x hybrida 'Blaustrumpf'

Detailní popis produktu

Zavinutka x hybrida 'Blaustrumpf' - trvalka z čeledi hluchavkovitých, původem z východní části Severní Ameriky, kde se druhový okruh Monarda didyma a příbuzné taxony objevují na vlhčích loukách, v křovinách a na okrajích lesů. Kultivar 'Blaustrumpf' se v zahradnickém obchodu často uvádí také jako 'Blue Stocking'. Vytváří kompaktní až středně vysoký trs s pevnými, hranatými lodyhami a tmavě zelenými, kopinatými listy, které jsou při promnutí výrazně aromatické. V červenci a srpnu nese na koncích stonků hlávkovitá květenství s trubkovitými květy v odstínech violeťově modré až ametystově fialové, doplněná purpurově zbarvenými listeny a často i jemně fialovým žilkováním horních listů. Květy poskytují nektar i pyl, proto se rostlina uplatní v výsadbách pro opylovače a v přírodně laděných záhonech, kde dobře navazuje na třapatky, šanty, šalvěje, rozchodníky a jemné okrasné trávy. Květenství se hodí i do vázy a aromatické listy se tradičně používají k ochucení nápojů a čajových směsí, bez zdravotních tvrzení.

Pěstování: Roste nejlépe na plném slunci až v lehkém polostínu, v teplejších polohách obvykle s přínosem odpoledního přistínění. Stanoviště bývá vhodné vzdušné a teplé, bez mrazových kotlin, protože dlouho vlhké listy v bezvětří podporují padlí. Půda se osvědčuje humózní, živná a rovnoměrně vlhká, zároveň propustná s drenáží, pH přibližně 6,0–7,5. Rostliny se vysazují na jaře od března do května nebo na podzim v září a říjnu, u kontejnerovaných rostlin je možná výsadba po celou sezónu s přihlédnutím k zálivce v suchých měsících. Zálivka bývá pravidelná zejména v prvním roce, později rostlina snáší jen krátkodobé sucho a při delších periodách bez deště se udržuje mírně vlhký profil půdy. Hnojení se obvykle opírá o jarní kompost a lehkou dávku vyrovnaného hnojiva, vyšší přísun dusíku zvyšuje náchylnost k chorobám. Mulč z kompostu nebo listovky stabilizuje vláhu a chrání krček. Řez se provádí po zatažení natě, nejčastěji na konci zimy nebo brzy na jaře, kdy se suché lodyhy zkracují k zemi. Pěstování v nádobě je možné ve větším objemu substrátu s pravidelnou zálivkou, v zimě se chrání kořenový bal. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se zpravidla pohybuje kolem −25 °C, mladé výsadby profitují ze zimního mulče. Doporučené rozestupy činí 40–60 cm, tedy asi 3–5 rostlin na m². Mezi možné škůdce patří mšice a svilušky, z chorob zejména padlí, prevence spočívá ve vzdušném sponu a zálivce ke kořenům.

Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026