Zenobia pulverulenta 'Blue Sky' Zenobia pulverulenta 'Blue Sky'

Detailní popis produktu

Zenobia pulverulenta 'Blue Sky' - severoamerická dřevina z čeledi vřesovcovitých, původem z jihovýchodního pobřeží USA, kde roste v borových savanách, na okrajích mokřadů a v písčitých, rašelinných depresích. Kultivar 'Blue Sky' je zahradní výběr ceněný pro intenzivněji modravé, voskově ojíněné olistění. Keř bývá vícekmenný, pomalu rostoucí, s úzkými vzpřímenými až obloukovitými pruty a v dospělosti dosahuje přibližně 1–1,5 m výšky i šířky. Listy jsou střídavé, kožovité, 4–7 cm dlouhé, eliptické, na jaře stříbřitě modré, později modrozelené. V květnu až červnu se v úžlabí listů tvoří převislé hrozínky bílých zvonkovitých květů, jemně anýzově vonných, připomínajících větší konvalinky. Pozdní léto doplňují drobné tobolky, zatímco na podzim se listy často vybarvují do červenofialova. V kompozici působí jako světlý, chladný akcent k rododendronům, pierisům, japonským azalekám i kapradinám, dobře se kombinuje také s bohyškami a okrasnými travami. Vytváří mělčí kořenový systém a jemné podzemní výběžky, takže časem zahušťuje keř. Díky voskovému povlaku listy dobře odrážejí světlo. Květy poskytují nektar i pyl a lákají opylovače.

Pěstování: Nejvhodnější je kyselá, humózní půda s dobrou strukturou a stálou, mírnou vlhkostí. Ideální je směs rašeliny nebo listovky s pískem, pH se osvědčuje v rozmezí cca 4,5–6. Stanoviště vyhovuje na slunci až v polostínu, v sušších zahradách je jistější lehký polostín a mulč z kůry, který udržuje vlhkost a brání přehřívání kořenů. Výsadba se provádí od března do října, v nádobách je vhodná drenážní vrstva a pravidelná zálivka měkkou vodou. Řez se obvykle omezuje na odstranění suchých či poškozených prutů po odkvětu. Hnojení se doporučuje mírné, nejlépe hnojivy pro kyselomilné dřeviny na jaře. Mrazuvzdornost se v evropských podmínkách pohybuje přibližně do -15 °C, mladé rostliny prospívají v závětří a s ochranou kořenové zóny mulčem. Dřevina bývá většinou zdravá, bez závažných chorob, při přemokření se mohou objevit hniloby kořenů. V zahradní výsadbě se počítá s rozestupem přibližně 0,8–1,2 m. V chladnějších oblastech ČR je výhodné vyhnout se mrazovým kotlinám a zimnímu větru, který zvyšuje vysychání olistění u polostálezelených jedinců. Pokud je půda vápenitá, osvědčuje se pěstování ve vyvýšeném záhonu nebo v nádobě s kyselým substrátem. Po dobrém zakořenění snáší i krátké přísušky, při dlouhém suchu však hůře kvete.

Autor: Nikol | Revize: 12.2. 2026