Zimnokvět časný

Detailní popis produktu

Zimnokvět časný - do evropských zahrad se dostal jako sbírkový voňavý keř a postupně se uplatnil i v okrasných výsadbách u domů. V dospělosti dorůstá obvykle 2–3 m výšky a 1,5–2,5 m šířky, ve velmi příznivých a dlouhodobě teplejších polohách může časem dosáhnout i kolem 4 m. Habitus bývá zpočátku vzpřímený, později volnější, s jemně obloukovitými větvemi a lehce průsvitnou korunou, která nepůsobí těžce ani v menší zahradě. Listy jsou vstřícné, vejčitě až elipticky kopinaté, přibližně 6–12 cm dlouhé, na jaře svěže zelené, v létě středně až tmavě zelené a na podzim žloutnou. Při pomačkání mají kořenitou vůni. Největší ozdobou jsou květy objevující se v zimním období na holých větvích. Jsou voskovitě průsvitné, žluté až světle krémové, často s jemně fialově zbarveným středem, o průměru kolem 2–3 cm. V našich podmínkách nakvétají nejčastěji od ledna do března, v mírnějších letech už koncem prosince. Květy mají výraznou sladce kořenitou vůni, která je patrná i v chladném vzduchu, a v teplejších dnech lákají první včely. Plody tvoří dřevnaté, hnědé tobolky s drobnými semeny, nemají význam pro kuchyňské využití a rostlina se obecně považuje za mírně jedovatou, proto se plody ani listy ke konzumaci nepoužívají. Zimnokvět se nejčastěji vysazuje jako solitéra u vstupu do domu, v předzahrádce nebo poblíž terasy, kde umožňuje vychutnat vůni zblízka. V kompozici se dobře kombinuje se stálezelenými keři, menšími jehličnany, brsleny, bobkovišněmi, vilíny a časně kvetoucími cibulovinami, které navazují na zimní kvetení. Větve s květními poupaty se využívají také k řezu do vázy, kde se při pokojové teplotě rychle rozvíjejí.

Pěstování: Zimnokvět včasný se nejlépe uplatní na chráněném stanovišti, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně domu či zdi, která odráží teplo a chrání keř před studenými větry. Preferuje plné slunce až lehký polostín, v hlubším stínu kvete výrazně méně. Půda by měla být hlubší, propustná, humózní, s dostatkem organické hmoty a rovnoměrnou vlhkostí bez dlouhodobého zamokření. Vhodné je pH přibližně neutrální až mírně kyselé. Po výsadbě v kontejneru, obvykle od března do října, prospívá keř při pravidelnějším zalévání a mulčování kořenové zóny, které omezuje výkyvy vlhkosti a promrzání půdy. Zimnokvět je považován za mrazuvzdorný přibližně do −15 až −18 °C, starší dobře zakořeněné rostliny snášejí krátkodobě i nižší teploty, avšak květní pupeny mohou v tuhých zimách částečně namrzat. V chladnějších oblastech se proto doporučuje co nejchráněnější poloha a v zimě lehký kryt kořenů listím nebo mulčem. Řez není nutný, provádí se spíše u starších keřů po odkvětu, kdy je možné odstranit část nejstarších či namrzlých větví a podpořit tak tvorbu mladšího dřeva, na němž se vytvářejí květy. Hnojení postačí mírná dávka kompostu na jaře nebo pomalu rozpustné hnojivo pro kvetoucí keře. Zimnokvět obecně netrpí závažnými chorobami, ojediněle se mohou objevit mšice na mladých výhonech. Při vhodném umístění a základní péči se jedná o dlouhověký keř, který každou zimu proměňuje chráněná zákoutí zahrady v jemně vonící koutek.

Autor: Nikol | Revize: 11.12.2025