Žlutodřev čínský Zanthoxylum simulans

Detailní popis produktu

Žlutodřev čínský - známý také jako sečuánský pepř, je opadavý keř až menší strom z čeledi routovitých (Rutaceae) původem z východní Číny, Koreje a Taiwanu. V přírodě osidluje světlé lesy a křoviny na svazích a v údolích, často na propustných, kamenitých či písčitých půdách. V kultuře vytváří vícekmen s nepravidelně rozložitou korunou a v našich podmínkách obvykle dorůstá 3–6 m při šířce 3–5 m. Letorosty nesou nápadné, široké trny, které z dřeviny dělají výrazný solitér i účinnou bariéru do volného živého plotu. Kůra starších kmenů je šedohnědá, s jemným rýhováním. Listy jsou střídavé, zpeřené, se 7–11 lístky o délce zhruba 2–5 cm, po promnutí silně aromatické. V květnu až červnu se objevují drobné žlutozelené květy v latách, cenné pro opylovače. Rostliny bývají dvoudomé, samičí jedinci však často nasazují plody i bez přítomnosti samčích rostlin. Od září do října dozrávají červené tobolky, které se otevírají a ukazují lesklá černá semena. Kořením je sušená slupka plodu s citrusovým aroma a typickým jemně znecitlivujícím dozvukem. Podzimní zbarvení listů přechází do žlutých až červenavých tónů a prodlužuje sezónní efekt. V kompozici dobře navazuje na okrasné trávy, levandule nebo dřeviny s tmavým olistěním včetně městských zahrad.

Pěstování: Pro pěstování se osvědčuje teplé stanoviště na plném slunci až v lehkém polostínu, ideálně v závětří, aby mladé výhony lépe vyzrály. Půda bývá nejvhodnější humózní, ale dobře propustná, s drenáží a pH přibližně 5,5–7,2. Zálivka je důležitá zejména v prvních dvou letech po výsadbě, později dřevina snáší i kratší sucha. Hnojení vystačí s jarním kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem, přehnojení dusíkem podporuje bujné, hůře vyzrávající výhony. Řez se provádí na konci zimy až brzy na jaře, hlavně k prosvětlení koruny a udržení velikosti. Při sklizni se používají rukavice kvůli trnům, tobolky se sbírají ve chvíli, kdy červenají a začínají se otevírat, a suší se odděleně od semen. Výsadba probíhá nejčastěji od března do května a znovu od září do listopadu, v rozestupech 2–3 m jako solitéra nebo přibližně 0,8–1 m v živém plotu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí zhruba do -23 až -24 °C, mladé rostliny v chladných polohách ocení mulč a ochranu kořenového krčku. Choroby a škůdci se objevují spíše výjimečně, největším rizikem bývá dlouhodobé zamokření. Pěstování v nádobě je možné u mladých rostlin, kořenový bal se na zimu chrání proti promrznutí.

Autor: Nikol | Revize: 12.2. 2026