Zmijovec indický Amorphophallus konjac

Detailní popis produktu

Zmijovec indický - pochází z východní a jihovýchodní Asie, kde roste v podrostu světlých lesů a na humózních, letně vlhkých svazích. Je to hlíznatá trvalka s výrazným sezónním rytmem a proměnlivou podobou. Na začátku léta se z vyzrálé hlízy může objevit jediný květ: tmavě purpurový toulcovitý listen s lesklým povrchem a štíhlý, hnědavý až purpurový palicový klas. Květenství bývá vysoké desítky centimetrů a uvolňuje typickou vůni, která v přírodě přitahuje mouchy. Po odkvětu vyrůstá jeden mohutný list, 2–3krát zpeřený, s množstvím drobných lístků a rozpětím až okolo 1,3–1,5 m. List je nesen pevnou, olivově zelenou stopkou s bělavým mramorováním, která působí téměř jako kmenek. V dospělosti vytváří rostlina trs přibližně 1–1,5 m vysoký i široký a během sezóny často zakládá dceřiné hlízy, takže je možné ji postupně množit. Celá rostlina obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, proto je při manipulaci vhodné používat rukavice a zabránit kontaktu šťávy s očima a sliznicemi. Podzemní hlíza se v Asii tradičně zpracovává na konjakovou mouku a želírovací produkty. Obsahuje významný podíl glukomannanu, rozpustné vlákniny využívané v potravinářství.

Pěstování: V našich podmínkách se Amorphophallus konjac pěstuje nejspolehlivěji v nádobě, aby bylo možné zajistit bezmrazé přezimování. Stanoviště vyhovuje chráněné, teplé, s rozptýleným světlem nebo v polostínu, kde nedochází k úpalu velkého listu ani k vychlazování větrem. Substrát se osvědčuje humózní a výživný, ale současně výrazně propustný. Vhodná je drenážní vrstva na dně květináče a příměs perlitu nebo hrubšího písku. pH půdy snáší široké, přibližně 6–7,5. Výsadba hlízy se provádí od března do května, zhruba 10 cm hluboko, do prostorné nádoby. Kořeny totiž vyrůstají z horní části hlízy, a proto se počítá s vyšší vrstvou substrátu nad ní. Po vyrašení se udržuje rovnoměrná vlhkost bez přemokření. V období intenzivního růstu se přihnojuje 1× za 10–14 dní vyváženým hnojivem. Zálivka se omezuje, jakmile list začíná na podzim žloutnout a zatahovat. Zimní klid probíhá obvykle od října nebo listopadu do února. Hlíza přezimuje nasucho nebo jen mírně vlhce při 5–10 °C, bez mrazu, ideálně v tmavší, větrané místnosti. Venkovní přezimování v půdě nebývá v českém klimatu spolehlivé, protože kombinace mrazu a zimní vlhkosti podporuje zahnívání. Rizikem bývá právě hniloba při dlouhodobě mokrém substrátu, dále výskyt svilušek a mšic při suchém vzduchu v interiéru. Velké listy mohou poškodit prudké deště nebo krupobití, proto je výhodné umístění pod přesahem střechy či do závětří.