Zvěšinec bledý 'Alba' - Cymbalaria pallida 'Alba' Cymbalaria pallida 'Alba'
Kód: 2611Detailní popis produktu
Zvěšinec bledý 'Alba' - nízká trvalka, která pochází z horských oblastí střední Itálie, kde osidluje kamenité sutě, skalní římsy a štěrbiny ve vyšších polohách. Odrůda 'Alba' přináší do tohoto druhu světlejší akcent. Plazivé, jemně větvené lodyhy rychle vyplňují nerovnosti mezi kameny a vytvářejí souvislý koberec 5–10 cm vysoký, který se postupně rozrůstá do šířky 30–50 cm. Listy jsou drobné, okrouhle ledvinité až mělce laločnaté, s měkkou zelení a jemnou, téměř mechovou texturou, porost bývá poloopadavý. Od června do září se nad listy objevují drobné dvoupyské květy čistě bílé barvy se žlutým hrdlem a krátkou ostruhou, bez výrazné vůně. Květy bývají navštěvovány včelami a čmeláky a po odkvětu se mohou tvořit drobné tobolky se semeny, která se často uchytí ve spárách zídek podobně jako u příbuzného zvěšince zedního. Rostlina se uplatní ve spárách dlažby a nášlapů, na suchých zídkách, v korytech, na skalkách i jako podrost pod keři, kde bílá barva dobře čitelně kreslí na tmavém pozadí. V kompozicích ladí se suchomilnými rozchodníky, lomikameny a santolinou, ve vlhčím polostínu také s dlužichami, bohyškami či nízkými kapradinami.
Pěstování: Nejlépe roste na plném slunci až v polostínu, v lehčí, propustné půdě s příměsí štěrku či kamenné drti. V horkých polohách se osvědčuje polostín, protože jemné kořeny v mělkých spárách rychleji vysychají a porost pak ztrácí kompaktnost. Vhodné je pH přibližně 6,5–8,0 a dobrá drenáž, dlouhodobé zamokření v zimě zvyšuje riziko uhnívání. Zálivka bývá potřeba hlavně po výsadbě a při suchu v nádobách, přihnojení postačí mírné na jaře, například kompostem nebo slabou dávkou hnojiva pro trvalky. Rostliny se vysazují od března do října, do spár je vhodné doplnit štěrkový substrát, který drží vláhu a zároveň rychle odvádí přebytečnou vodu. Rozestupy se volí zhruba 25–35 cm, podle požadované rychlosti zapojení porostu přibližně 7–16 ks na m². Kvetení probíhá obvykle červen–září. Mrazuvzdornost se v zahradách střední Evropy uvádí přibližně do -23 °C, v otevřených nádobách je rozhodující ochrana kořenů před promrznutím a přemokřením. Řez není nutný, na jaře se obvykle odstraňují zasychající části a přerůstající výhony se zkracují, pokud zasahují do chodníků. Druh bývá většinou bez výrazných chorob a škůdců, problematická bývá spíše těžká, trvale mokrá půda a v hustém porostu lokálně slimáci. Rozmnožování se provádí nejčastěji dělením a přesazením zakořeněných výhonů na jaře nebo koncem léta, samovýsev lze snadno usměrnit vytržením mladých rostlinek.
Autor: Nikol | Revize: 23.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
