Zvonek aucheri - Campanula  aucheri

Detailní popis produktu

Zvonek aucheri - drobná, horská trvalka z čeledi zvonkovitých. V přírodě roste především v Malé Asii až na Kavkaz, na kamenitých svazích a alpínských výchozech, často ve štěrbinách mezi kameny, kde voda rychle odtéká a kořeny jsou v chladnější hlíně. V zahradě vytváří krátce oddenkaté, trsnaté polštáře bez plazivých výběžků, takže si drží čistý okraj i po letech. Dorůstá obvykle 10–15 cm na výšku a 15–25 cm do šířky. Listy jsou drobné, okrouhlé až obvejčité, sytě zelené, v mírných zimách částečně vytrvalé a dekorativní i po odkvětu. Od konce dubna do června vyrůstají nad listy tenké stonky s jednotlivými květy, široce zvonkovitými až hvězdovitými, v modré až modrofialové barvě, obvykle 2–3 cm širokými. Květy poskytují nektar a pyl včelám samotářkám i čmelákům, po odkvětu se tvoří drobné tobolky se semeny. Rostlina je bez trnů a běžně se uvádí jako nejedovatá. V kompozicích dobře navazuje na tařičky, plamenky šídlovité, nízké rozchodníky, mateřídoušky, lomikameny i drobné kosatce, uplatní se také v nádobách a korytech.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.

Autor: Nikol | Revize: 19.1. 2026