Akébie pětičetná 'Alba'

Detailní popis produktu

Akébie pětičetná 'Alba' - poloopadavá až částečně stálezelená ovíjivá liána z východní Asie, kde roste na okrajích lesů, v křovinách a na svazích, často v polostínu vyšších stromů. V našich podmínkách dorůstá 4-6 m výšky, při vhodném vedení se výhony mohou ročně prodloužit o 1-2 m. Výhony jsou tenké, pružné, dřevnatějící, postupně vytvářejí spleť, která snadno pokryje pergolu či zeď. Listy má dlanitě složené z pěti eliptických lístků, tmavě zelené, na rubu světlejší, působí jemně a zároveň vytvářejí pevnou listovou stěnu. V mírných zimách část listů přetrvává, v chladnějších oblastech rostlina spíše opadává. V dubnu a květnu rozkvétají hrozny drobných květů, které jsou u kultivaru 'Alba' krémově bílé až smetanové, se sladkou, výraznou vůní připomínající směs čokolády a vanilky. Květenství nese samčí i samičí květy, takže rostlina je schopna nasazovat plody i jako jediný jedinec, bohatší úrodu však přináší výsadba dvou geneticky odlišných rostlin druhu Akebia quinata. Plody dozrávají v září až říjnu, mají podlouhlý, okurkovitý tvar, slupka bývá nazelenalá až nafialovělá a uvnitř se nachází bílá až krémová, měkká dužina s drobnými semeny. Dužina má jemně sladkou chuť, v zemích původu se používá spíše jako sezónní pochoutka, hodí se k přímé konzumaci, do dezertů nebo salátů. Rostlina přitahuje opylující hmyz a v zahradní kompozici se dobře kombinuje s plaménky, popínavými růžemi nebo stálezelenými keři, které podtrhují její jemnou strukturu.

Pěstování: Pro pěstování v našich podmínkách je vhodné slunné až polostinné stanoviště, chráněné před nejprudším severním a východním větrem. Akébie snáší i lehký stín, ale v teplejších místech a na plném slunci kvete i plodí výrazně lépe. Půda má být propustná, humózní až hlinitá, s dobrou drenáží a střední zásobou živin. Optimální pH se pohybuje přibližně mezi 6,0 a 7,5. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo od září do října, u kontejnerovaných rostlin podle počasí po celou bezmrazou sezónu. Při výsadbě je vhodné připravit pevnou oporu - pergolu, sloup, mříž či drátěný systém - ke které se výhony postupně přivádějí. V prvních letech po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v suchých obdobích, později rostlina krátkodobé sucho snáší, pokud je půda zamulčovaná. Na jaře prospívá přidání kompostu nebo organického hnojiva pro okrasné a ovocné dřeviny. Řez spočívá v prosvětlení a zkrácení nejdelších výhonů po odkvětu nebo časně na jaře, aby se udržela přehledná kostra liány a podpořilo větvení. Mrazuvzdornost se pohybuje přibližně okolo -20 až -25 °C, ve vhodném závětří a s mulčem nad kořenovým systémem dobře přezimuje ve většině oblastí. Ze škůdců se mohou občas objevit mšice, celkově se však jedná o odolnou a nenáročnou popínavou dřevinu, vhodnou pro začínající i zkušenější pěstitele, kteří hledají kombinaci vůně a struktury.