Arálie papírodárná 'Rex' Tetrapanax papyrifer 'Rex'

Detailní popis produktu

Arálie papírodárná 'Rex' - architektonický kultivar pocházející z druhu původem z Tchaj-wanu. Do pěstování byl uveden pro mimořádně velké listy a dobrou odolnost, v evropských sbírkách se rozšířil především z okruhu britských a nizozemských školek. Rostlina tvoří svazek vzpřímených, jen málo větvených výhonů, které se s věkem mění v menší stromek či vysoký keř. V teplých a dlouhých vegetacích může dosáhnout přibližně 4–5 m a podobné šířky, v běžných podmínkách ČR se po namrzání často drží nižší, kolem 2–4 m. Listy jsou dlanitě laločnaté, 60–100 cm široké, na mladých částech jemně hnědě plstnaté, v létě sytě zelené a na rubu sametové. Květenství se objevuje spíše v teplých letech a na starších rostlinách, v pozdním létě až na podzim nese krémové, vlnaté chocholíky, které jsou včelomilné, a následně drobné černé plody. Stonky druhu se tradičně využívaly k výrobě vláken pro tzv. rýžový papír. V kompozicích funguje jako dominanta k vodním prvkům, k travinám, bambusům, bohyškám nebo k velkolistým trvalkám, kde vynikne kontrast textur.

Pěstování: V našich podmínkách se kultivar uplatňuje na teplém, chráněném stanovišti, ideálně u jižní či západní stěny, kde se omezuje zimní vítr. Vyhovuje plné slunce až polostín a humózní, dobře prokypřená půda se stálou vlhkostí, spíše mírně kyselá až neutrální, přibližně pH 5,5–7. Důležitá je drenáž, protože zimní přemokření bývá rizikovější než krátký mráz. Kořeny jsou při dobrém zakořenění mrazuvzdorné přibližně do -23 až -24 °C, nadzemní části však často namrzají už kolem -10 °C a rostlina poté na jaře znovu raší od kořenů. Vhodná je silnější vrstva zimního mulče a ponechání odumřelých stonků do jara jako přirozená ochrana srdíčka. Zálivka se drží pravidelná hlavně v létě, přísušky se projevují svěšením listů. Přihnojení organickým hnojivem na jaře podporuje rychlé nárůsty. Řez se většinou omezuje na odstranění namrzlých částí. Kultivar může vytvářet kořenové odnože, které se v menších zahradách průběžně redukují. Při výsadbě jako solitéra se ponechává odstup zhruba 2,5–3 m od dalších dřevin, aby se listy mohly plně rozvinout. Pro pěstování v nádobě se volí objem alespoň 40–60 l, zimování pak probíhá ve světlém, chladném prostoru bez hlubokých mrazů. Ze škůdců se občas objevují mšice na mladých výhonech, jinak bývá kultivar při správné vláhové bilanci poměrně odolný. Velké listy se ve větru snadno trhají, proto má význam chráněné závětří.

Autor: Kristýna | Revize: 21.02. 2026