Arálie vysoká Aralia elata

Detailní popis produktu

Arálie vysoká - opadavá dřevina z východní Asie, rozšířená od Japonska a Koreje po severní Čínu a Dálný východ Ruska, kde osidluje okraje lesů, světliny a vlhčí svahy. Vytváří keř nebo menší stromek s nápadnou siluetou a s výraznými, často ostnitými kmínky. Má tendenci tvořit kořenové výmladky, takže časem vzniká volnější skupina, což se hodí do přírodně laděných zahrad. Listy jsou dvakrát zpeřené, 60–120 cm dlouhé, z jemně pilovitých lístků, svěže zelené a měkce texturované. Na podzim se vybarvují do žluta až oranžovočervena. Kvetení nastupuje pozdě, nejčastěji v srpnu až září, kdy se na koncích výhonů objevují laty dlouhé zhruba 30–50 cm z drobných krémově bílých květů. Květy poskytují pyl i nektar a v době, kdy už mnoho keřů nekvete, jsou cenným zdrojem pro včely a další opylovače. Po odkvětu dozrávají drobné černé bobule, dekorativní a užitečné pro ptactvo. V asijské kuchyni se mladé výhonky některých populací používají jako zelenina podobná chřestu, po tepelné úpravě. Ideální jako solitéra do jakékoliv zahrady. 

Pěstování: Pro pěstování v našich podmínkách je arálie vhodná díky vysoké mrazuvzdornosti, uváděné přibližně do -34 °C, a dobré toleranci k půdám. Roste středně rychle a po zakořenění snáší i kratší suché epizody, nejlépe však prosperuje v rovnoměrně vlhké zemině. Vyhovuje propustná, středně výživná půda od mírně kyselé po neutrální, přibližně pH 5,5–7,0. Stanoviště vyhovuje na plném slunci i v polostínu, v hlubším stínu bývá květů méně. Větrné polohy mohou trhat velké listy, proto je výhodné závětří. Výsadba se provádí od března do listopadu, u mladých rostlin pomáhá mulč pro stabilní vlhkost a ochranu kořenů. Dospělá rostlina dorůstá obvykle 4–6 m na výšku a 2–4 m do šířky, jako solitéra se ponechává rozestup přibližně 2,5–3 m, ve volných skupinách se počítá s rozrůstáním výmladky. Přihnojení kompostem na jaře podporuje velikost listů, v druhé polovině léta se už dusík omezuje kvůli vyzrávání pletiv. Řez bývá minimální, nejčastěji na jaře po odeznění mrazů k odstranění suchých či poškozených větví. Mladé rašící výhony mohou poškodit pozdní mrazíky, proto se vyhýbá místům s ranním sluncem, kde pletiva rychle rozmrzají. Choroby a škůdci se obvykle vyskytují málo, při dlouhodobém přemokření se mohou objevit hniloby kořenů. Pro omezení odnožování se uplatní kořenová bariéra nebo pravidelné odstranění výmladků. V nádobě se pěstuje jen krátkodobě, protože kořenový systém rychle sílí a vyžaduje prostor.

Autor: Kristýna | Revize: 21.02. 2026