Asfodelka žlutá - Asphodeline lutea

Detailní popis produktu

Asfodelka žlutá - výrazná, statná a velmi elegantní vytrvalá trvalka, pocházející z oblasti Středomoří a jihovýchodní Evropy. V zahradách je ceněna pro své vysoké klasy jasně žlutých květů, úzké modrozelené listy a mimořádnou odolnost vůči suchu, díky čemuž patří mezi dominanty slunných a suchomilných výsadeb. Roste jako trsnatá trvalka, obvykle 80 až 120 cm vysoká, v době květu i více. Habitus je vzpřímený, architektonický a velmi výrazný. Listy jsou úzké, čárkovité, modrozelené, vyrůstají v přízemní růžici a připomínají listy okrasných trav nebo lilií. Po odkvětu listy často částečně zatahují. Květy se objevují v květnu až červnu. Jsou hvězdicovité, uspořádané v dlouhých, štíhlých klasech, které se výrazně tyčí nad listy. Barva květů je jasně žlutá, jednotlivé květy se otevírají postupně zdola nahoru, čímž je kvetení poměrně dlouhé. Květy jsou atraktivní pro včely a další opylovače. Uplatní se ve stepních a prérijních výsadbách, štěrkových zahradách, na slunných svazích, v moderních i přírodních kompozicích i jako solitérní dominanta záhonu. Výborně se kombinuje s okrasnými travami, rozchodníky, šalvějemi, levandulemi a dalšími suchomilnými trvalkami.

Pěstování: Asfodelce žluté se nejlépe daří na plném slunci, kde nejbohatěji kvete a udržuje pevný tvar. Vyhovuje jí lehčí, velmi dobře propustná, spíše suchá půda, ideálně vápenitá, s pH neutrálním až zásaditým (6,5–8,5). Nesnáší těžké, jílovité a zimně zamokřené půdy. Štěrkový mulč je velmi vhodný. Zálivka má být střídmá. Po zakořenění je asfodelka výrazně suchomilná a zalévá se pouze při dlouhodobém suchu. Přemokření je nejčastější příčinou neúspěchu. Hnojení není potřeba; přehnojení vede k bujnému růstu listů na úkor květů. Je dobře mrazuvzdorná, obvykle do –20 až –25 °C, při dobré drenáži i více. V chladnějších oblastech je vhodné zimní přikrytí. Je odolná vůči chorobám a škůdcům a dlouhověká. Řez není nutný. Po odkvětu lze odstranit odkvetlé stonky, listy se ponechávají až do přirozeného zatažení. Rostlina se množí dělením trsů nebo výsevem, ale dělení se provádí opatrně, protože přesazování snáší hůře.

Autor: Kamila | Revize: 26. 1. 2026