Azalka 'Berry Rose'

Detailní popis produktu

Azalka 'Berry Rose' - krásná azalka, která je často uváděná také jako Azalea 'Berryrose' nebo Rhododendron 'Berryrose', patří mezi opadavé velkokvěté azalky ze skupiny Knap Hill Exbury. Tato skupina vznikla křížením několika druhů opadavých azalek s cílem získat keře s velkými květy, výrazným podzimním zbarvením a dobrou mrazuvzdorností. V našich podmínkách vytváří 'Berry Rose' středně vysoký keř obvykle 1,5–2 m vysoký a přibližně 1–1,5 m široký, se vzpřímeným až mírně rozkladitým habitem. Výhony jsou v mládí zelené až hnědavé, později dřevnatí. Listy jsou eliptické, měkké, při rašení zbarvené do měděných až bronzových tónů, během léta svěže zelené a na podzim přecházejí do odstínů žluté, oranžové, červené až vínové, takže keř nabízí zajímavý vzhled v průběhu celé sezony. Koncem května a v červnu nese velká nálevkovitá květenství o průměru zhruba 8–10 cm, složená z růžových až lososově růžových květů s výraznou žlutooranžovou skvrnou na horním laloku. Květy voní jemně až výrazně sladce a poskytují nektar čmelákům a dalším opylovačům. Většina částí rostliny, podobně jako u ostatních rododendronů, je při požití jedovatá, azalka se proto používá výhradně jako okrasná dřevina. V zahradní kompozici se uplatní jako solitéra ve vřesovištním záhonu, v kombinaci se stálezelenými rododendrony, kalinami či okrasnými travami, nebo v menších skupinách, kde vytváří výrazný barevný akcent v době květu i na podzim.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, na chráněném místě bez studených průvanů a mrazových kotlin. Půda má být humózní, kyprá, dobře propustná, trvale mírně vlhká a kyselá v rozmezí pH přibližně 4,5–6,0, s přídavkem rašeliny, listovky či jehličnatého hrabanky. Rostliny se vysazují mělce, s krčkem v úrovni okolního terénu, do jamek obohacených rašelinou a speciálním substrátem pro azalky a rododendrony. Doba výsadby je vhodná od března do května nebo od září do října, u nádobových rostlin také v chladnějších letních měsících při zajištění dostatečné zálivky. Zálivka má udržovat substrát vlhký, nikoli rozbahněný, v období tvorby poupat koncem června je důležité nevysušení kořenového balu. Hnojení probíhá mírně, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro azalky a rododendrony, nejlépe na jaře a po odkvětu. Kultivar je hodnocen jako plně mrazuvzdorný, s tolerancí přibližně do −23 až −25 °C, v našich zahradách obvykle dobře přezimuje i v drsnějších polohách při dostatečném mulči z kůry nebo listovky. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují odkvetlá květenství a případně slabé či poškozené výhony. Při delším suchu nebo na nevhodném stanovišti může být azalka citlivější k houbovým chorobám, padlí nebo napadení škůdci, jako je lalokonosec či mšice, proto je vhodný pravidelný mulč, rovnoměrná vlhkost a sledování zdravotního stavu keře. Optimální spon pro volnou výsadbu je přibližně 1,5 m mezi keři, při hustších skupinách se používá zhruba 1 rostlina na 1–1,5 m².

Autor: Nikol | Revize: 24.11.2025