Azalka 'Liliput'

Detailní popis produktu

Azalka 'Liliput' - velkokvětá azalka ze skupiny Knap Hill Exbury, šlechtěná pro plné vícebarevné květy, jemnou vůni a dobrou odolnost vůči mrazu. Jedná se o novější polský kultivar, který v podmínkách českých zahrad tvoří kompaktní, spíše pomalu rostoucí keř. Dospělé rostliny dorůstají obvykle 1–1,2 m na výšku i šířku, při dlouhodobě příznivém stanovišti mohou postupně dosáhnout asi 1,4 m. Růst je zpočátku vzpřímený, později se větve rozkládají do stran a keř vytváří hustý zaoblený habitus vhodný i do menších zahrad a předzahrádek. Eliptické měkké listy raší na jaře s lehce měděným až bronzovým nádechem, v létě jsou zelené a na podzim se zbarvují do odstínů žluté, oranžové až červené, takže keř zůstává dekorativní i po odkvětu. Od druhé poloviny května do června nese na koncích výhonů kulovitá květenství složená z plných nálevkovitých květů o průměru přibližně 5–7 cm. Poupata bývají sytě červená až červenooranžová, po otevření květy postupně přecházejí do růžově oranžových tónů se žlutým středem a často jemným barevným přechodem na jednotlivých plátcích. Okraje korunních lístků jsou výrazně zvlněné, květy proto působí bohatším, téměř krajkovým dojmem. Vůně je jemná až středně výrazná a nejlépe vyniká v teplejších dnech, kdy květenství vyhledávají čmeláci a další opylovači. Stejně jako ostatní rododendrony obsahuje i tato azalka v pletivech toxické látky a není určena k jídlu ani k léčebnému využití, uplatnění je výhradně okrasné. V zahradní kompozici se 'Liliput' hodí jako solitéra ve vřesovištním nebo jiném záhonu, do menších skupin s dalšími azalkami a rododendrony, ke nižším jehličnanům či kalinám a také k okrasným travám, které zvýrazní barvy květů i podzimního listí.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, na chráněném místě bez studených průvanů a mrazových kotlin. Půda má být humózní, kyprá, dobře propustná, trvale mírně vlhká a kyselá v rozmezí pH přibližně 4,5–6,0, s přídavkem rašeliny, listovky či jehličnatého hrabanky. Rostliny se vysazují mělce, s krčkem v úrovni okolního terénu, do jamek obohacených rašelinou a speciálním substrátem pro azalky a rododendrony. Doba výsadby je vhodná od března do května nebo od září do října, u nádobových rostlin také v chladnějších letních měsících při zajištění dostatečné zálivky. Zálivka má udržovat substrát vlhký, nikoli rozbahněný, v období tvorby poupat koncem června je důležité nevysušení kořenového balu. Hnojení probíhá mírně, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro azalky a rododendrony, nejlépe na jaře a po odkvětu. Kultivar je hodnocen jako plně mrazuvzdorný, s tolerancí přibližně do −23 až −25 °C, v našich zahradách obvykle dobře přezimuje i v drsnějších polohách při dostatečném mulči z kůry nebo listovky. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují odkvetlá květenství a případně slabé či poškozené výhony. Při delším suchu nebo na nevhodném stanovišti může být azalka citlivější k houbovým chorobám, padlí nebo napadení škůdci, jako je lalokonosec či mšice, proto je vhodný pravidelný mulč, rovnoměrná vlhkost a sledování zdravotního stavu keře. Optimální spon pro volnou výsadbu je přibližně 1,5 m mezi keři, při hustších skupinách se používá zhruba 1 rostlina na 1–1,5 m².

Autor: Nikol | Revize: 24.11.2025