Azalka 'Christopher Wren'
Kód: 110292 8885814 Zvolte variantu.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Azalka 'Christopher Wren' - patří do skupiny velkokvětých opadavých azalek odvozovaných z mollis a knap-hillských hybridů. Kultivar roste středně silně, vytváří vzpřímený až široce vázovitý habitus a v našich podmínkách obvykle dosahuje 1,5–2 m výšky a 1–1,5 m šířky. Větvení je poměrně husté, od báze vyrůstá více výhonů. Listy jsou opadavé, eliptické, svěže až středně zelené, na podzim se barví do žlutých, oranžových a místy červených tónů. Kvetení nastupuje od druhé poloviny května do začátku června. Poupata mají výrazně oranžovou barvu, po rozkvětu získávají květy zlatooranžový odstín s měděným až tmavooranžovým kreslením na horním plátku. Květy jsou velké, uspořádané v kulovitých květenstvích a silně voní, což je výhodné zejména v kompozicích u posezení nebo cest. Kultivar se uplatňuje jako solitéra, ve vřesovištních partiích, ke břehům jezírek i ve skupinách s tmavě zelenými jehličnany, kde teplý tón květů dobře vyniká. Rostlina obsahuje toxické látky, proto se nevyužívá v jedlých záhonech ani na plochách s pastvou zvířat.
Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.
Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.
Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025
Více na: Návod na pěstování rododendronů
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
