Azalka 'Feuerwerk'

Detailní popis produktu

Azalea 'Feuerwerk' - poloopadavý kultivar z řady KnapHill, který v dospělosti obvykle dorůstá výšky kolem 1,5 m a šířky přibližně 1,2–1,5 m. Jeho květy se objevují od poloviny května do června, mají nálevkovitý tvar a výraznou barvu v odstínech ohnivé červenooranžové, někdy s jemným přelivem. Květy bývají poměrně velké, dosahují průměru cca 7–8 cm a jsou jen lehce aromatické. Listy jsou střídavé, podlouhle oválné. Na jaře a v létě jsou sytě zelené, na podzim se mohou zbarvit do odstínů oranžové a červené, což přidává keřům dekorativní podzimní výraz. Pokud je zima tuhá, pak opadají. Tento kultivar je mrazuvzdorný, odolnost sahá až do cca –30 °C a více, což jej činí vhodným pro pěstování i v okrajových oblastech. Má vzpřímený, hustě větvený růst a díky svému kompaktnímu tvaru je vhodná i do menších zahrad, nádob nebo jako součást skupinových výsadeb. Kvůli výraznému kvetení a atraktivnímu podzimnímu zbarvení je ceněna jako solitéra či dekorativní keř v okrasných výsadbách, často v kombinaci s dalšími vřesovištními rostlinami či jehličnany, kde její syté květy vznikají výrazným kontrastem k tmavší zeleni.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, na chráněném místě bez studených průvanů a mrazových kotlin. Půda má být humózní, kyprá, dobře propustná, trvale mírně vlhká a kyselá v rozmezí pH přibližně 4,5–6,0, s přídavkem rašeliny, listovky či jehličnatého hrabanky. Rostliny se vysazují mělce, s krčkem v úrovni okolního terénu, do jamek obohacených rašelinou a speciálním substrátem pro azalky a rododendrony. Doba výsadby je vhodná od března do května nebo od září do října, u nádobových rostlin také v chladnějších letních měsících při zajištění dostatečné zálivky. Zálivka má udržovat substrát vlhký, nikoli rozbahněný, v období tvorby poupat koncem června je důležité nevysušení kořenového balu. Hnojení probíhá mírně, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro azalky a rododendrony, nejlépe na jaře a po odkvětu. Jsou  plně mrazuvzdorné, s tolerancí přibližně do −23 až −25 °C, v našich zahradách obvykle dobře přezimují i v drsnějších polohách při dostatečném mulči z kůry nebo listovky. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují odkvetlá květenství a případně slabé či poškozené výhony. Při delším suchu nebo na nevhodném stanovišti může být azalka citlivější k houbovým chorobám, padlí nebo napadení škůdci, jako je lalokonosec či mšice, proto je vhodný pravidelný mulč, rovnoměrná vlhkost a sledování zdravotního stavu keře. Optimální spon pro volnou výsadbu je přibližně 1,5 m mezi keři, při hustších skupinách se používá zhruba 1 rostlina na 1–1,5 m².

Autor: Lucie | Revize: 8.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů