Azalka 'Northern Hi-Lights'

Detailní popis produktu

Azalka 'Northern Hi-Lights' - opadavý kultivar z řady Northern Lights, vyšlechtěný na Minnesotské univerzitě a uvedený do sortimentu v roce 1994. Patří mezi velkokvěté azalky knap-hillského typu, které byly kříženy s cílem dosáhnout mimořádné odolnosti květních pupenů vůči mrazu. V našich podmínkách zahrad roste spíše středně pomalu až středně rychle a obvykle dosahuje 1,2–1,5 m výšky a 1,2–1,5 m šířky. Habitus je vzpřímený až mírně rozkladitý, s více kosterními výhony od báze. Listy jsou opadavé, eliptické až obvejčité, středně zelené, délky kolem 5–7 cm. Na podzim se zbarvují do intenzivních odstínů burgundské červeně a vínova, čímž prodlužují okrasný efekt keře. Kvetení probíhá od poloviny května do začátku června. V kulovitých květenstvích se po 7–10 kusech objevují široce nálevkovité květy, zvenku často lehce narůžovělé, uvnitř smetanově bílé až světle žluté s výraznou zlatožlutou kresbou na horním plátku. Vůně je sladká, poměrně intenzivní a dobře vnímatelná v bezvětrných dnech. Květy jsou oblíbené u opylovačů, zejména včel. Kultivar se uplatňuje jako solitéra, ve vřesovištích, ve skupinách azalek i ve smíšených výsadbách s jehličnany a stálezelenými rododendrony. Jako všechny azalky obsahuje toxické látky, nevysazuje se proto do blízkosti jedlých záhonů.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů