Azalka 'St. Lem'

Detailní popis produktu

Azalka 'St. Lem' - atraktivní velkokvětá azalka z polského šlechtění, odvozená z hybridů Rhododendron occidentale a R. mollis. Název připomíná spisovatele Stanisława Lema a podtrhuje polský původ kultivaru. V našich podmínkách vytváří středně velký keř vysoký asi 1,3–1,5 m a podobně široký, s nepravidelným, mírně polokulovitým habitem. Listy jsou podlouhle eliptické, středně zelené a výrazně žilkované, na podzim se zbarvují do žlutých až oranžových tónů, takže keř zůstává nápadný i po odkvětu. Ve druhé polovině května, někdy až na začátku června, se otevírají velké, široce nálevkovité květy o průměru kolem 7–8 cm, seskupené do kulovitých květenství po více kusech. Poupata jsou tmavě oranžová, po rozvinutí převládá teplá žlutá barva s oranžovou skvrnou na horním plátku a lehce zvlněnými okraji korunních lístků, květy příjemně voní. Azalka 'St. Lem' se uplatní jako solitéra ve vstupních partiích zahrady, ve vřesovištních kompozicích i ve smíšených skupinách s dalšími azalkami a rododendrony, jemné květy zároveň lákají opylovače. Stejně jako ostatní rododendrony obsahuje toxické látky a není určena ke konzumaci, což je vhodné zohlednit při výsadbě v zahradách s dětmi či domácími zvířaty.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, na chráněném místě bez studených průvanů a mrazových kotlin. Půda má být humózní, kyprá, dobře propustná, trvale mírně vlhká a kyselá v rozmezí pH přibližně 4,5–6,0, s přídavkem rašeliny, listovky či jehličnatého hrabanky. Rostliny se vysazují mělce, s krčkem v úrovni okolního terénu, do jamek obohacených rašelinou a speciálním substrátem pro azalky a rododendrony. Doba výsadby je vhodná od března do května nebo od září do října, u nádobových rostlin také v chladnějších letních měsících při zajištění dostatečné zálivky. Zálivka má udržovat substrát vlhký, nikoli rozbahněný, v období tvorby poupat koncem června je důležité nevysušení kořenového balu. Hnojení probíhá mírně, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro azalky a rododendrony, nejlépe na jaře a po odkvětu. Kultivar je hodnocen jako plně mrazuvzdorný, s tolerancí přibližně do −23 až −25 °C, v našich zahradách obvykle dobře přezimuje i v drsnějších polohách při dostatečném mulči z kůry nebo listovky. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují odkvetlá květenství a případně slabé či poškozené výhony. Při delším suchu nebo na nevhodném stanovišti může být azalka citlivější k houbovým chorobám, padlí nebo napadení škůdci, jako je lalokonosec či mšice, proto je vhodný pravidelný mulč, rovnoměrná vlhkost a sledování zdravotního stavu keře. Optimální spon pro volnou výsadbu je přibližně 1,5 m mezi keři, při hustších skupinách se používá zhruba 1 rostlina na 1–1,5 m².

 Autor: Nikol | Revize: 25.11.2025