Azalka 'St. Lem'

Detailní popis produktu

Azalka 'St. Lem' - atraktivní velkokvětá azalka z polského šlechtění, odvozená z hybridů Rhododendron occidentale a R. mollis. Název připomíná spisovatele Stanisława Lema a podtrhuje polský původ kultivaru. V našich podmínkách vytváří středně velký keř vysoký asi 1,3–1,5 m a podobně široký, s nepravidelným, mírně polokulovitým habitem. Listy jsou podlouhle eliptické, středně zelené a výrazně žilkované, na podzim se zbarvují do žlutých až oranžových tónů, takže keř zůstává nápadný i po odkvětu. Ve druhé polovině května, někdy až na začátku června, se otevírají velké, široce nálevkovité květy o průměru kolem 7–8 cm, seskupené do kulovitých květenství po více kusech. Poupata jsou tmavě oranžová, po rozvinutí převládá teplá žlutá barva s oranžovou skvrnou na horním plátku a lehce zvlněnými okraji korunních lístků, květy příjemně voní. Azalka 'St. Lem' se uplatní jako solitéra ve vstupních partiích zahrady, ve vřesovištních kompozicích i ve smíšených skupinách s dalšími azalkami a rododendrony, jemné květy zároveň lákají opylovače. Stejně jako ostatní rododendrony obsahuje toxické látky a není určena ke konzumaci, což je vhodné zohlednit při výsadbě v zahradách s dětmi či domácími zvířaty.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Nikol | Revize: 24.11.2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů