Banánovník habešský 'Maurelii' Ensete ventricosum 'Maurelii'

Detailní popis produktu

Banánovník habešský 'Maurelii' - okrasný kultivar východoafrického druhu pocházejícího z Etiopie až Angoly. Samotný druh roste v horských lesích, roklích i na vlhčích stanovištích v nadmořských výškách přibližně 800–2400 m a v Etiopii má i dlouhou užitkovou tradici. Kultivar 'Maurelii' se pěstuje pro zbarvení listů, nikoli pro sklizeň. Vytváří pevný, nesukující pseudokmen z překrývajících se listových bází, takže působí architektonicky čistěji než mnohé banánovníky rodu Musa. Nové listy raší kaštanově až vínově červené, později přecházejí do směsi olivově zelené, purpurové a červené, rub bývá tmavě červený a listové pochvy červeně tónované. V tropických oblastech může dorůst 5,5–6 m, v nádobě a v podmínkách střední Evropy obvykle 2–3 m, při velmi dobré sezoně kolem 3,5 m, do šířky zpravidla 1,5–2 m. Listy mívají 1–2 m délky, u silných rostlin i více. Květy jsou bílé, skryté mezi tmavě červenými listeny, objevují se v létě jen u starších a silných rostlin, v českém klimatu spíše vzácně. Plody jsou suché a pro zahradní využití bez významu. Kultivar se uplatní jako solitéra v exoticky laděné kompozici, u terasy, u jezírka, ve dvoře chráněném zdí nebo v rozměrném kontejneru, kde dobře kontrastuje s dosnami, okrasnými travami, ricinem, dlužichami s tmavým listem či světle kvetoucími letničkami.

Pěstování: V podmínkách ČR se doporučuje plné slunce až lehký polostín, vždy teplé a závětrné stanoviště, protože vítr snadno trhá listy. Půda bývá nejvhodnější hlubší, humózní, výživná a dobře propustná, trvale mírně vlhká, s drenáží a reakcí přibližně pH 6,0–7,5. V nádobě se osvědčuje vzdušný substrát s podílem kompostu. Od dubna do srpna rostlina roste rychle a potřebuje pravidelnou zálivku i přihnojování, mezi jednotlivými dávkami vody však nemá stát v trvale podmáčeném substrátu. Výsadba nebo letnění ven se v českém klimatu načasovává po odeznění pozdních mrazů, nejčastěji od poloviny května do září či začátku října. Kultivar není mrazuvzdorný. Listy poškozuje již teplota kolem 0 °C a k bezpečnému přezimování se doporučuje světlý bezmrazý prostor přibližně při 5–12 °C, případně suché a chladné uložení zkrácené rostliny nad 5 °C. Na volném stanovišti v ČR nepřezimuje. Řez se omezuje na odstraňování poškozených listů. Přesazování snáší hůře než mnohé rody Musa, proto bývá praktičtější pěstování v trvalé větší nádobě. Choroby nebývají časté, při přezimování pod sklem se mohou objevit svilušky, mšice, červci a štítenky, při přemokření antraknóza nebo vadnutí. Pro jednu dospělou rostlinu se ponechává alespoň 1,5–2 m prostoru, asi 1 kus na 2–4 m².

Autor: Nikol | Revize: 8.4. 2026