Benedikt lékařský Cnicus benedictus

Detailní popis produktu

Benedikt lékařský - pochází ze středomořské oblasti a Přední Asie. Jedná se o jednoletou, vzácně dvouletou bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která dosahuje výšky 30–60 cm. Rostlina vytváří pětihrannou, bohatě větvenou lodyhu porostlou lepkavými chlupy. Listy jsou podlouhlé, peřenoklané, na okrajích ostnité a mají výraznou bílou žilnatinu. Od června do srpna rozkvétají na koncích větví drobné žluté květy uspořádané v úborech, které jsou obklopeny tuhými, pichlavými zákrovními listeny. V léčitelství se sbírá kvetoucí nať nebo listy krátce před rozkvětem. Hlavní účinnou látkou je hořčina knicin, dále silice, třísloviny a slizy. Tyto látky přispívají k normální funkci trávení, působí proti nadýmání a vykazují mírné antibakteriální vlastnosti. V kuchyni se benedikt uplatňuje při výrobě hořkých žaludečních likérů a bylinných vín. V zahradě působí jako zajímavý strukturní prvek, který díky svému habitu dodává záhonům přírodní ráz.

Pěstování: Vyžaduje teplé a slunné stanoviště chráněné před silným větrem. Rostlina nejlépe prosperuje v lehčích, propustných půdách s dostatkem vápna a humusu, s pH v rozmezí 6,5–7,5. Nesnáší těžké zamokřené půdy a nadměrné hnojení dusíkem, které snižuje obsah účinných látek. Výsev se provádí přímo na záhon v dubnu do řádků vzdálených 30–40 cm, přičemž hloubka výsevu by měla být přibližně 2 cm. Po vyklíčení se rostliny jednotí na vzdálenost 20–30 cm. Mladé sazenice jsou schopny odolat mírným jarním mrazíkům do -5 °C. Během vegetace se doporučuje pravidelné kypření půdy a odstraňování plevele, zálivka je nutná pouze v období extrémního sucha. Benedikt je obecně velmi odolný vůči chorobám a škůdcům, díky své hořkosti bývá málokdy napadán listožravým hmyzem. Sklizeň natě se provádí za suchého počasí, aby se předešlo hnědnutí listů při sušení.

Autor: Kristýna | Revize: 06.05. 2026