Bika chlupatá 'Igel' - Luzula pilosa 'Igel' Luzula pilosa 'Igel'

Detailní popis produktu

Bika chlupatá 'Igel' - nízký kultivar stálezelené až polostálezelené trvalky z čeledi sítinovité (Juncaceae). Druh Luzula pilosa je přirozenou součástí evropských lesů a křovin, kde roste v podrostu na čerstvých půdách s vrstvou listovky a v polostínu pod korunou stromů. Kultivar 'Igel' vyniká kompaktním, téměř ježatým tvarem trsu, který si drží pravidelnou polokouli bez vyholování středu a bez nechtěného rozpadu do stran. Listy jsou úzké, jemně chlupaté, na dotek měkké, často se světlým až bronzovým tónem, v zimě zpravidla částečně přetrvávají a vytvářejí nízkou texturu i v období bez květů. Od dubna do června se objevují nenápadné, zelenavé až světle hnědé květy v drobných klubíčkách na stvolech vysokých 20–25 cm, které přidají jemný jarní akcent a poskytují pyl drobnému hmyzu. Trs bývá v dospělosti vysoký 15–20 cm a přibližně 20–30 cm široký. Rostlina se uplatňuje jako půdopokryvná trvalka do lesních a stinných zahrad, k lemování cest, do výsadeb na svahy i k osázení hrobů, kde je ceněná stabilním tvarem a celoročním listem. Dobře navazuje na kapradiny, bohyšky, dlužichy, barvínek nebo jarní cibuloviny, kterým ponechává prostor mezi trsy. Její jemné listy a kompaktní tvar ji dělají atraktivním doplňkem pro okrasné záhony a skalky.

Pěstování: Pro pěstování se uplatňuje polostín až stín, ideálně v závětří pod dřevinami, kde půda nevysychá a v zimě ji chrání přirozená vrstva listí. Nejvhodnější je humózní, dobře propustná zemina s příměsí listovky a pH přibližně 5–7, na těžkých jílech prospívá při zlepšení struktury pískem a kompostem a při zajištění odtoku vody. Během vegetace se udržuje mírná vlhkost, krátkodobý přísušek snáší lépe než dlouhé přemokření, zejména v zimě, kdy mohou trsy vyhnívat. Mulč z listovky nebo jemné kůry pomáhá vyrovnat výkyvy teplot i vláhy. Na jaře se obvykle odstraňují zaschlé konce listů, hnojení postačí lehké přidání kompostu nebo slabá dávka hnojiva pro trvalky. Rostliny se vysazují od března do října, pro souvislý půdopokryvný efekt v sponu 25–30 cm, tedy přibližně 11–16 ks na m², v praxi se často používá okolo 12 ks na m². Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách udává zhruba v rozmezí −23 až −28 °C, mladé výsadby chrání zimní listí nebo lehký kryt chvojím, zejména na větrných místech. Květenství není určeno k řezu, hlavní hodnotou je textura listu, která zůstává dekorativní i v nádobách, kde se doporučuje drenážní vrstva a zimní ochrana kořenového balu. Rostlina bývá málo napadána chorobami, v hustých stinných výsadbách se mohou objevovat plži a při suchu se může projevit zasychání špiček listů.

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026