Blatouch bahenní - Caltha palustris

Detailní popis produktu

Blatouch bahenní - domácí druh z čeledi pryskyřníkovitých, rozšířený v mokřadech mírného až chladného pásma severní polokoule. V přírodě roste na prameništích, v olšinách, podél potoků a na okrajích tůní, kde má kořeny v humózním bahně. V zahradě vytváří krátce oddenkatý trs obvykle 20–40 cm vysoký a 40–50 cm široký. Listy jsou leskle zelené, ledvinité až srdčité, dlouze řapíkaté a po odkvětu drží porost pohromadě jako zelený polštář. Od dubna do května se nad listy zvedají stonky s jednotlivými květy o průměru zhruba 3–5 cm, sytě žlutými a nápadnými i za zataženého dne. Květy poskytují pyl i nektar časným opylovačům a v kompozici dobře navazují na kapradiny, bohyšky, pomněnkovce či prvosenky. Rostlina je bez trnů, při požití jedovatá a šťáva může dráždit citlivou pokožku. Botanicky jde o květ tvořený zbarvenými kališními lístky, které se chovají jako okvětní, zatímco uvnitř je věneček tyčinek a drobné pestíky. Po odkvětu se vyvíjí souplodí měchýřků se semeny, která se mohou v mokřadních partiích samovolně roznést vodou. V místech s přirozeně vlhkým mikroklimatem působí jako přechod mezi vodní hladinou a vyššími trvalkami, jemně rámuje kameny i tlející dřevo a na jaře vytváří čitelný, pravidelný rytmus žlutých bodů.

Pěstování: Vysazujeme ji na plné slunce či polostín, ve stínu kvete méně. Klíčová je trvale vlhká až mokrá půda s vyšším obsahem humusu, vhodná je i výsadba do mělké vody u břehu. Reakce půdy bývá nejjistější v rozmezí pH 6,0–7,5. Rostliny se vysazují od března do října, nejrychlejší ujmutí bývá na jaře nebo na začátku podzimu. Doporučený rozestup je 35–40 cm, což odpovídá přibližně 7 ks na m². Přihnojení kompostem na jaře podporuje kvetení i hustotu listů, v létě porost nesnáší dlouhé přísušky. Po odkvětu lze odstranit květní stonky, aby se omezilo samovýsevné šíření. V našich podmínkách je blatouch bahenní mrazuvzdorný přibližně do -34 °C, přezimuje i u vody. Ze škůdců se objevují slimáci, ve zhuštěných porostech se může přidat skvrnitost listů nebo rez, obvykle při nedostatku proudění vzduchu. V nádobách se používá těžší, jílovitější substrát s příměsí kompostu a drenáž se volí spíše střídmě, protože kořeny vyžadují stálou vláhu. Zálivka se drží pravidelná a povrch se může překrýt listovkou nebo štěpkou, aby se omezilo vysychání. V blízkosti jezírek je výhodné počítat s kolísáním hladiny, rostlina krátkodobé zaplavení snáší lépe než sucho. V případě výskytu skvrnitosti listů se osvědčuje prosvětlení porostu a omezení zálivky na list, aby listy rychleji osychaly.

Autor: Nikol | Revize: 19.1. 2026