Bobkovišeň lékařská 'Marbled White' Prunus laurocerasus 'Marbled White'

Detailní popis produktu

Bobkovišeň lékařská 'Marbled White' - panašovaný kultivar známý také pod jménem 'Castlewellan', původem ze severoirského výběru. Vytváří stálezelený, široce keřovitý habitus s kožovitými, lesklými listy, na nichž se zelené pole nepravidelně mísí s krémově bílým mramorováním. V podmínkách ČR obvykle dorůstá přibližně 2–3 m na výšku a 1,5–2,5 m do šířky, při pravidelném řezu zůstává kompaktnější. Na jaře, nejčastěji v dubnu až květnu, se objevují vzpřímené hrozny drobných krémově bílých květů s jemnou vůní, které poskytují nektar opylovačům. Později se mohou tvořit lesklé tmavě fialové až černé peckovičky, pro člověka nevhodné. Všechny části rostliny jsou při požití jedovaté, proto se uplatní zejména jako zelená clona, pozadí pro trvalky a okrasné trávy nebo elegantní solitéra v nádobě. V kompozicích dobře ladí s tmavozelenými jehličnany, stálezelenými brsleny i s listy v červených tónech, kde panašování působí jako světelný akcent. Jsou vhodné jako rychle rostoucí clona nebo mohutnější, stálezelený solitérní keř stejně jako ideální pozadí pro nižší a jinak vybarvené keře či stromky. 

Pěstování: Nejlépe prospívá na slunci až v polostínu, v teplejších oblastech snese i světlejší stín. Pro zimní jistotu bývá vhodné závětří a chráněné mikroklima mimo vysušující vítr a ostré předjarní slunce. Vyhovuje humózní, živná a propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko odumírání kořenů, proto je důležitá drenáž. Doporučuje se pH přibližně 5,5–7,0. Výsadba probíhá obvykle březen–listopad podle počasí, po výsadbě je klíčová pravidelná zálivka a u stálezelených rostlin také zimní zálivka během oblevy. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, delší sucho se však může projevit zasycháním okrajů listů, proto pomáhá celoroční mulč z kůry či listovky. Hnojení na jaře kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem pro stálezelené dřeviny podporuje hustotu olistění, přehnojení dusíkem zvyšuje náchylnost k namrzání. Řez je dobře snášen, u živých plotů se provádí nejčastěji po odkvětu nebo koncem léta. Kvetení připadá zpravidla na duben–květen, tmavé plody dozrávají na konci léta až na podzim a nejsou určeny ke konzumaci. Mrazuvzdornost se uvádí podle zdrojů nejčastěji v rozmezí –15 až –23 °C, otužilejší kultivary mohou být hodnoceny i níže, mladé výsadby profitují z mulče. Pro živý plot se ponechává rozestup přibližně 50–80 cm podle vzrůstu kultivaru. V nádobě se pěstuje ve větším objemu substrátu s drenáží, s pravidelnou zálivkou a zimní ochranou nádoby proti promrznutí. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti a dírkovitost listů, ze škůdců mšice nebo lalokonosec, potíže omezuje nepřemokřené stanoviště a vyrovnaná výživa.

Autor: Kristýna | Revize: 13.02.2026