Borovice černá 'Géant de Suisse' Pinus nigra 'Géant de Suisse'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Géant de Suisse' - kultivar borovice černé s mohutným, vzpřímeným a pravidelně kuželovitým až široce kuželovitým habitem. Vyznačuje se silným růstem, pevnými větvemi a dlouhými tmavě zelenými jehlicemi, které vytvářejí výraznou a hustou korunu. Roste středně rychle až rychle, v mládí zpravidla s ročními přírůstky kolem 25–40 cm. Přibližně po deseti letech může dosahovat asi 3–4 m výšky a 1,5–2,5 m šířky. V dospělosti zpravidla dorůstá přibližně 10–15 m výšky a 5–7 m šířky. Mladé stromy mají pravidelnou kuželovitou korunu s výrazným terminálním výhonem, zatímco starší exempláře se postupně rozšiřují a získávají mohutnější, široce kuželovitý až nepravidelně zaoblený obrys. Jehlice vyrůstají po dvou ve svazečku, jsou přibližně 8–15 cm dlouhé, pevné, tuhé a rovné až mírně zakřivené. Mají sytě až tmavě zelenou barvu a na větvích jsou hustě uspořádané. Dlouhé jehlice společně se silnými výhony dodávají stromu robustní a výrazně strukturovaný vzhled. Na starších stromech se vytvářejí šišky, zpravidla přibližně 5–8 cm dlouhé, vejčité až kuželovitě vejčité. Mladé šišky jsou zelené, při dozrávání získávají žlutohnědou až světle hnědou barvu. Dozrávají během druhého roku po opylení. Kůra je v mládí šedá až šedohnědá, později tmavne a vytváří silnou, hluboce rozbrázděnou tmavě šedou až šedočernou borku, která je typická pro starší borovice černé. je velmi dobře mrazuvzdorná, přibližně do −28 až −30 °C.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kamila | Revize: 28. 9. 2026