Borovice černá 'Maria Bergeron' Pinus nigra 'Maria Bergeron'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Maria Bergeron' -  působivý kultivar, který patří k vysoce ceněným okrasným jehličnanům, jež jsou proslulé svou schopností vnášet do zahrad bohatou a dlouhotrvající barevnou dynamiku. Vyznačuje se velmi pomalým a pravidelně kulovitým až mírně zploštělým růstem, v dospělosti dosahuje výšky okolo 0,8 až 1,2 metru a tvoří přehledný, hustý keř s pevnými výhony, která se snadno udržuje bez nutnosti jakéhokoliv řezu. Jehličí je tvořeno dlouhými, tuhými jehlicemi vyrůstajícími ve svazečcích po dvou a má nápadnou dvoubarevnou texturu, kdy jsou jehlice zelené s výrazným zlatavým až krémovým přelivem na koncích, přičemž během celé vegetační sezóny i v průběhu zimy spolehlivě pokrývají výhony a tvoří stálezelený povrch. Rostlina vytváří na jaře nenápadné samčí a samičí šištice, které přirozeně doplňují celkový vzhled keře a harmonicky zapadají do jeho kompaktního habitu. Díky svému pestrému zbarvení, elegantnímu tvaru, vysoké mrazuvzdornosti a celkové nenáročnosti na pěstování představuje naprosto cenný a nepřehlédnutelný přínos pro každou zahradu.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kamila | Revize: 4. 9. 2026