Borovice černá 'Moráň' Pinus nigra 'Moráň'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Moráň' - zakrslý kultivar borovice černé s hustým, kompaktním a široce kulovitým až polštářovitým růstem. Vyznačuje se krátkými, hustě větvenými výhony a tuhými tmavě zelenými jehlicemi. Oproti původnímu druhu roste výrazně pomaleji a zůstává nízká. Roste pomalu, zpravidla s ročními přírůstky kolem 5–10 cm. Přibližně po deseti letech dosahuje asi 0,6–0,8 m výšky a 0,8–1 m šířky. Starší rostliny mohou dorůst přibližně 1–1,5 m výšky a 1,5–2 m šířky. V mládí je koruna kompaktní a téměř kulovitá, s věkem se více rozšiřuje a získává široce zaoblený až nepravidelně polštářovitý tvar. Jehlice vyrůstají po dvou ve svazečku, jsou přibližně 6–10 cm dlouhé, pevné, tuhé a rovné až mírně zakřivené. Mají sytě až tmavě zelenou barvu a díky krátkým výhonům jsou velmi hustě uspořádané. Zbarvení si zachovávají také během zimních měsíců. Na starších exemplářích se mohou vytvářet šišky typické pro borovici černou. Jsou vejčité až kuželovitě vejčité, přibližně 5–8 cm dlouhé, zpočátku zelené a později žlutohnědé až světle hnědé. Dozrávají během druhého roku po opylení. Je velmi dobře mrazuvzdorná, přibližně do −28 až −30 °C.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kamila | Revize: 28. 9. 2026