Borovice černá 'Smaragd' Pinus nigra 'Smaragd'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Smaragd' - kultivar borovice černé z okruhu Pinus nigra, která v přírodě osidluje slunné, často vápenité svahy a suché lesy jižní Evropy a Balkánu. Kultivar se vyznačuje hustým větvením a sytě tmavě zelenými jehlicemi, díky nimž působí stabilně i v zimním období. Růst bývá kompaktnější než u běžného druhu, v dospělosti se často uvádí přibližně 2,5–3 m výšky a podobná šířka, koruna je pravidelná a dobře se uplatní jako solitéra i ve skupinách. Jehlice vyrůstají ve svazcích po dvou, jsou tuhé, dlouhé zhruba 12–16 cm a při promnutí voní pryskyřicí. Na jaře se objevují pylové šištice, nejčastěji v květnu a červnu, u starších rostlin mohou dozrávat hnědé šišky dlouhé několik centimetrů. V zahradní kompozici 'Smaragd' vytváří tmavé pozadí pro kvetoucí keře, růže i trvalkové záhony, dobře kontrastuje se světlými travinami a se stříbřitým olistěním levandule, santoliny nebo pelyňků. V městských výsadbách se uplatní i díky dobré toleranci k větru a prachu. Díky své výšce se hodí i do menších zahrad.

Borovice černá je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Může dorůstat výšek až kolem 20-55 m. Jeho charakteristickými rysy jsou tmavě zelené, dlouhé jehlice, které jsou uspořádané ve svazečcích po dvou. Plody jsou šišky, které obvykle dorůstají do velikosti 5-10 cm a jsou hnědé až černé barvy.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 30.12.2025