Borovice kleč 'Tlamicka' Pinus mugo 'Tlamicka'

Detailní popis produktu

Borovice kleč 'Tlamicka' - vyniká sezonní proměnou jehličí, která dodává husté koruně na jaře světlý, téměř citronový nádech. Na koncích větví se objevuje žlutozelený přírůstek, zatímco starší jehlice zůstávají sytě zelené. Výrazný kontrast přetrvává během vegetace a na podzim postupně slábne. V zimě získává koruna převážně zelené zbarvení, aby s novým jarem znovu rozsvítila své světlé výhony. Jehlice jsou úzké, pevné, na konci špičaté a vyrůstají po dvou ve svazečku. Hustě pokrývají krátké větévky, které se rozkládají do stran a na koncích mírně vystupují. Kultivar tvoří kompaktní, široce zaoblenou až polokulovitou korunu s nepravidelným, přirozeným obrysem a bez výrazného hlavního terminálu. Přirůstá přibližně 6–10 cm za rok. Po deseti letech dosahuje výšky 80–100 cm, v dalších letech se rozvíjí do výšky kolem 1,2 m a šířky až 1,5 m. Borovice kleč pochází z hor střední a jižní Evropy, kde odolává větru a chladným zimám. V zahradě vynikne v široké skalce, štěrkovém záhonu, na okraji svahu nebo samostatně před tmavozelenými jehličnany. Světlé jarní výhony dobře kontrastují s kamenem i tmavším podkladem mulče. Přirozený tvar se hodí do zahrady s horským charakterem, ale také k modernímu domu, kde vynikne bez pravidelného střihu. V prostorné nádobě zdobí také terasu a nabízí barevný detail po celý rok.

 Borovice kleč - Pinus mugo je jehličnatý keř řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořene. Dorůstá do výšky 1-2 m a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. Často mívá bizardní tvary získané neustálým větrem z jedné strany. V zahradních podmínkách roste hustě a pravidelně a patří k nejodolnějším zahradním borovicím. V přírodě často roste na skalnatých, písčitých místech, přestože potřebuje ke zdravému růstu dost vody. K tomu jí slouží dlouhé kořeny, které si vodu dokáží najít i v nejnepříznivějších podmínkách. Kromě silně vápenité snáší jakoukoli propustnou půdu. Plně otužilá, velmi houževnatá menší borovička, nachází řadu uplatnění ve výsadbách do zahrad a městské zeleně.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 26.10. 2026