Borovice kleč 'Mikulášovice'

Detailní popis produktu

Borovice kleč 'Mikulášovice' - trpasličí kultivar kosodřeviny s nepravidelně kulovitým růstem a asymetrickými větvemi. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou husté, nápadně zkroucené a pupeny se zbarvují do šeda, což je dobře patrné zejména v zimním období. Růst je pomalý, obvykle roční přírůstek přibližně 2,5–7,5 cm. V deseti letech obvykle dorůstá přibližně 50 cm, často také kolem 60 × 60 cm, jde tak o kultivar vhodnou i do menších zahrad. Druh Pinus mugo pochází z hor střední a jižní Evropy, kde vytváří porosty nad horní hranicí lesa a přizpůsobuje se větru, sněhu i kamenitým půdám. V květnu až červnu se objevují nenápadné prašné šištice, šišky dozrávají později a u zakrslých forem bývají spíše doplňkovým prvkem. V zahradní kompozici se kultivar využívá jako stálezelený akcent ve skalkách, v předzahrádkách, ve štěrkových záhonech a v nádobách, případně ve skupinách jako nízký kosterní prvek. Nepravidelný tvar vyniká vedle pravidelných travin, nízkých kvetoucích trvalek, mateřídoušky, rozchodníků nebo vřesů, kde zvýrazní kontrast textur. Rostlina není jedovatá, jehlice jsou však tuhé a pichlavé.

Borovice kleč - Pinus mugo je jehličnatý keř řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořene. Dorůstá do výšky 1-2 m a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. Často mívá bizardní tvary získané neustálým větrem z jedné strany. V zahradních podmínkách roste hustě a pravidelně a patří k nejodolnějším zahradním borovicím. V přírodě často roste na skalnatých, písčitých místech, přestože potřebuje ke zdravému růstu dost vody. K tomu jí slouží dlouhé kořeny, které si vodu dokáží najít i v nejnepříznivějších podmínkách. Kromě silně vápenité snáší jakoukoli propustnou půdu. Plně otužilá, velmi houževnatá menší borovička, nachází řadu uplatnění ve výsadbách do zahrad a městské zeleně.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 29.12.2025