Borovice kleč Pinus mugo

Detailní popis produktu

Borovice kleč - stálezelený, velmi proměnlivý jehličnan z čeledi borovicovitých. Přirozeně roste v horských oblastech střední a jižní Evropy, zejména v Alpách, Karpatech a na Balkáně, kde osidluje kamenité svahy, sutě, horské louky, rašelinná místa a polohy nad horní hranicí lesa. Vytváří hustý, široce rozložitý, často vícekmenný keř, vzácně menší strom. V zahradních podmínkách obvykle dorůstá 1,5–3 m a rozrůstá se do šířky 2–4 m, staré rostliny však mohou být podle původu výrazně vyšší i širší. Růst je pomalý až středně pomalý a habitus bývá nepravidelný, s poléhavými spodními větvemi a vzpřímenými konci výhonů. Tuhé, krátké, tmavě zelené jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou a zůstávají na větvích několik let. Nenápadné samčí a samičí šištice se objevují v květnu a červnu. Po opylení dozrávají vejčité až kuželovité, hnědé šišky dlouhé přibližně 3–6 cm. Kleč nevytváří nápadnou vůni ani květy vhodné k řezu. Husté větvení poskytuje úkryt drobným ptákům a kořeny pomáhají zpevňovat svahy. Druh se uplatní ve velkých skalkách, vřesovištích, přírodních a horských výsadbách, na náspech, svazích, v městské zeleni i ve větších nádobách. Dobře ladí s jalovci, vřesy, nízkými travami, rozchodníky a kamenem.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Nikol | Revize: 29.7. 2026