Borovice ohebná 'Vanderwolf's Pyramid' Pinus flexilis 'Vanderwolf´s Pyramid'

Detailní popis produktu

Borovice ohebná 'Vanderwolf´s Pyramide' - stálezelený kultivar s pravidelnou, hustě větvenou pyramidální korunou a dlouhým modrostříbrným jehličím. Vznikl v USA výběrem semenáče, který v 60. letech 20. století objevil Rein Vanderwolf, a do prodeje jej v roce 1972 uvedla školka Vermeulen & Son. Základní druh pochází z horských oblastí západní Severní Ameriky, kde roste na skalnatých svazích i v chladných lesích. Jeho nápadně ohebné větve nesou jehlice dlouhé až 9 cm, uspořádané po pěti ve svazečku. Jehlice jsou jemně stočené, na svrchní straně zelenější a na spodní stříbřitě modré. Díky tomu získává koruna při různém osvětlení živou dvoubarevnou kresbu. Pevný vzpřímený terminál a pravidelné postavení bočních větví vytvářejí v mládí štíhlý kužel, který se s věkem pozvolna rozšiřuje. Roční přírůstky dosahují přibližně 30–40 cm. V dospělosti dorůstá výšky 5–8 m a šířky 2–3 m, proto potřebuje dostatečný prostor i při výsadbě mladého stromku. Na starším stromě dozrávají protáhlé hnědé šišky. Jemná textura jehličí a souměrná stavba koruny vyniknou při solitérní výsadbě na trávníku, u příjezdové cesty nebo na okraji rozsáhlejší keřové kompozice. Působivý kontrast vytváří také v sousedství tmavě zeleného smrku nebo jiného jehličnanu s kratším jehličím. Svou barvou a přirozeným tvarem zůstává výraznou součástí zahrady i v zimních měsících.

Borovice ohebná - Pinus flexilis je stálezelený druh původem ze severoamerických Skalnatých hor, kde přirozeně roste v subalpínských lesích, často na samotné hranici lesního pásma. Tato robustní dřevina se vyznačuje vysokou odolností proti proměnlivým podmínkám středoevropského klimatu. Dospělý strom může dosahovat výšky 20 až 30 m a vyznačuje se kuželovitou až nepravidelnou korunou s vodorovně odstálými větvemi a jemně pýřitými letorosty, které s věkem nabývají hladký povrch. Kůra stromu má šedou barvu, jež postupem času přechází do červeno-hnědé s hlubokými brázdami. Jehlice jsou uspořádány ve svazcích po pěti a mají délku 3 až 7 cm s celistvými okraji. Vynikají tmavě zeleným zbarvením s nápadným stříbro-modrým nádechem, což stromu dodává elegantní vzhled. Mladá koruna je úzce kuželovitá, avšak s věkem se mění na vejčitou. Preferuje vlhké skalnaté svahy v horských oblastech v nadmořské výšce od 1 000 do 3 500 m, kde roste velmi pomalu, zejména v případě jedinců pocházejících z vysokohorských lokalit. Pro optimální růst vyžaduje lehkou, propustnou hlinito-písčitou půdu s mírně kyselým pH a konstantní, avšak mírnou vlhkost. Nejlépe se jí daří na dobře osluněných stanovištích, kde není náchylná k poškození větrem. Díky svým nízkým nárokům na stanoviště a vzhledem k odolnosti vůči evropským klimatickým podmínkám je borovice ohebná cenným přírůstkem do kolekcí vysokohorských rostlin a může být úspěšně pěstována i v našich zahradních a parkových výsadbách.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 26.10. 2026