Borovice Thunbergova 'Thunderhead' Pinus thunbergii 'Thunderhead'

Detailní popis produktu

Borovice Thunbergova 'Thunderhead' - kompaktní kultivar japonské černé borovice, která pochází z pobřežních oblastí Japonska a Koreje, kde kultivar roste na lehkých písčitých půdách v blízkosti moře. Sazenice 'Thunderhead' vychází z náhodného semenáče vybraného v roce 1987 ve školce Angelica Nursery v americkém Marylandu, výběr provedl pěstitel William Devine a kolem roku 1996 byla odrůda uvedena do obchodu. Koruna roste nepravidelně do široce kuželovitého, hustě větveného tvaru a připomíná bíle nasvícené bouřkové mraky, které daly kultivaru jméno. V deseti letech dosahuje přibližně 1,5–2 m výšky a 1,2–1,5 m šířky, v dospělosti obvykle 3–4 m na výšku a 2,5–3 m na šířku, s ročním přírůstkem okolo 15–20 cm. Dlouhé, tuhé jehlice v párech mají sytě tmavě zelenou barvu a dorůstají asi 8–11 cm, na větvích vytvářejí husté vějíře dekorativní po celý rok. Na jaře se na koncích výhonů objevují nápadné, stříbřitě bílé pupeny a později svíčky nových přírůstků, které kontrastují s temným jehličím. Kultivar se často používá jako výrazná solitéra v trávníku, v předzahrádkách, ve větších skalkách nebo v kompozicích s javory, dřišťály, tavolníky a okrasnými travami, kde zvýrazňuje strukturu a přináší pevný stálezelený prvek. V menších zahradách se uplatní i pěstování v objemnějších nádobách, kde vynikne tvar větví a pomalejší růst.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna| Revize: 29.11.2025