Chamelaucium háčkovité Chamelaucium uncinatum

Detailní popis produktu

Chamelaucium háčkovité - Opuč háčkovitá neboli voskovka. Pochází ze západní Austrálie, kde roste na chudých, písčitých půdách pobřežních dun. V domovině tvoří stálezelený keř vysoký až kolem 3 m, v evropských podmínkách a zejména v nádobě bývá nižší a hustší, obvykle 0,8–1,5 m na výšku i do šířky. Úzké jehlicovité listy mají háčkovitě zahnutou špičku a při promnutí voní pryskyřičně až citrusově. Od konce zimy do jara se na koncích větévek objevují drobné miskovité květy o průměru zhruba 1 cm, s pěti tuhými, voskovými korunními lístky v barvách bílé, růžové až světle fialové. Květy vydrží dlouho i po řezu, proto se druh často pěstuje pro floristiku, ve váze působí lehce a přitom trvanlivě. V době květu je rostlina včelomilná a při letnění na chráněném místě může přilákat i drobný užitečný hmyz.

Pěstování: Pro pěstování Chamelaucium uncinatum se volí plné slunce a závětří, ideálně u jižní či západní stěny, kde rychle osychá po dešti. Zásadní je propustná půda, nejlépe písčitá směs s podílem minerální složky, pH 5,5–7,0, drenážní vrstva v nádobě snižuje riziko přemokření. Zálivka se vede mírná, v době růstu po proschnutí substrátu, v zimě výrazně omezená. Vhodná jsou hnojiva s nižším obsahem fosforu, která respektují nároky australských myrtovitých. Po odkvětu se provádí lehké zkrácení výhonů pro zahuštění, hluboký řez do starého dřeva se vyhýbá. Výsadba do nádoby se nejčastěji provádí od března do října. Zazimování vyžaduje bezmrazý, světlý prostor, ideálně 8–12 °C, minimem bývá krátkodobě přibližně 5 °C. Při příliš vlhkém substrátu se může objevit hniloba kořenů, jinak bývá rostlina většinou bez významných škůdců. Růst je přirozeně vzdušný a jemně převislý, což vyniká v kombinaci s levandulí, rozmarýnem nebo se suchomilnými travami v štěrkovém záhonu, případně jako akcent v moderních nádobách. V nádobě se osvědčují širší květináče s rychlým odtokem vody a příměsí perlitu či štěrku. V létě bývá druh dobře odolný vůči suchu, jakmile zakoření, přesto dlouhé přesušení v malé nádobě vede k opadu poupat. Přesazování se provádí přibližně jednou za 2–3 roky na jaře, vždy jen do o málo větší nádoby. V době květu se doporučuje zabránit přelití, protože chlad a mokro podporují kořenové choroby. Letnění venku je vhodné od května, když noční teploty dlouhodobě neklesají pod 10 °C. Pro venkovní výsadbu v nejteplejších mikroklimatech se počítá s rozestupem přibližně 60–80 cm u nízkého neformálního živého plotu, v běžných podmínkách ČR je však spolehlivější pěstování v nádobě.

Autor: Kristýna | Revize: 19.02. 2026