Chocholatice dvoubarevná Eucomis bicolor

Detailní popis produktu

Chocholatice dvoubarevná - exoticky vyhlížející, cibulová trvalka přezdívaná „ananasová lilie“ vnese do zahrad atmosféru daleké jižní Afriky díky svým unikátním válcovitým květům zakončeným bujnou chocholkou listů. Rostlina tvoří mohutnou přízemní růžici širokých, řemenovitých listů, ze které v průběhu léta vyrůstá silný, fialově skvrnitý stvol. V dospělosti dosahuje výšky 40 až 60 centimetrů. Patří k nejvděčnějším exotickým cibulovinám, které potěší nejen netradičním vzhledem, ale i překvapivě snadným pěstováním. Největší raritou chocholatice je její úchvatné květenství, které se objevuje od července do září. Hustý hrozen je složen ze stovek drobných, hvězdičkovitých květů bledě zelené až krémové barvy, jejichž okraje jsou lemovány kontrastním, ostře vínovým až fialovým proužkem. Celé toto květenství je na vrcholu zakončeno korunkou malých zelených listenů, což rostlině dodává věrný vzhled zralého ananasu. Květy jsou velmi trvanlivé, lákají užitečný hmyz a po odkvětu se mění v dekorativní fialové tobolky s černými semeny. V zahradní architektuře je skvělým solitérem pro moderní excentrické záhony, štěrkové kompozice nebo pro lemování slunných teras. Vzhledem k její omezené mrazuvzdornosti (snese mrazy pouze kolem -5 až -10 °C s vydatnou nastýlkou) je však na našem území naprosto ideální pro pěstování v prostorných dekorativních nádobách na terasách a balkonech. Na podzim se cibule z volné půdy vyjímají (podobně jako jiřiny) a zimují se v suchu a chladu kolem 5 až 10 °C.

Pěstování: Vyžaduje chráněné, teplé a plně osluněné stanoviště. Dostatek slunečních paprsků je nezbytný pro pevnost květních stvolů i pro typické purpurové tečkování listů a stonků. Ideálním typem půdy je hluboká, humózní, velmi dobře propustná a živná písčitohlinitá zemina s neutrálním pH. Rostlina je extrémně citlivá na přemokření v kombinaci s chladem, což způsobuje rychlou hnilobu cibule. Na dně výsadbové jamky nebo nádoby je proto vždy nutná silná drenážní vrstva štěrku či písku. Zálivka musí být během vegetace (od vyrašení listů do odkvětu) pravidelná a vydatná, substrát by měl mezi zálivkami pouze mírně proschnout. Na konci léta, jakmile listy začnou žloutnout, se zálivka radikálně omezí a v zimě se nepolévá vůbec. Hnojení se provádí od května do srpna jednou za 14 dní tekutým hnojivem pro kvetoucí rostliny nebo cibule. Střih se omezuje na odstraňování zcela suchých listů na podzim. Květní stvol můžete po odkvětu odstřihnout, pokud nechcete nechat dozrát semena. V našich podmínkách není plně mrazuvzdorná (snese krátkodobý pokles teploty k -5 °C v suché půdě). Nejbezpečnější je pěstování v nádobách, které se na podzim přenesou do suché, tmavé a bezmrazé místnosti s teplotou 5–10 °C. Při pěstování ve volné půdě je nutné cibule na podzim před příchodem mrazů vyjmout, očistit a uskladnit v suchém rašelinovém substrátu nebo pilinách, podobně jako jiřiny.

Autor: Lucie | Revize: 2.6. 2026