Čilimník časný 'Albus' Cytisus praecox 'Albus'

Detailní popis produktu

Čilimník časný 'Albus' - opadavý až v mírných zimách částečně olistěný okrasný kultivar z čeledi bobovitých. Samotný hybrid Cytisus × praecox vznikl v 19. století v anglickém Warminsteru z křížení druhů Cytisus multiflorus a Cytisus oromediterraneus. Bělokvětý kultivar 'Albus' byl vyšlechtěn v britské školce Daisy Hill Nursery a do pěstování se dostal před rokem 1911. Vytváří hustý, široce keřovitý habitus s množstvím tenkých zelených výhonů, které se s věkem mírně obloukovitě sklánějí. Dorůstá přibližně 1–1,5 m do výšky a podobné šířky. Listy jsou drobné, zelené a během hlavního období kvetení ustupují množství květů. Od dubna do května se podél loňských výhonů otevírá velké množství čistě bílých motýlovitých květů s jemnou sladkou vůní. Kvetoucí keř působí lehce a vzdušně a bílé květy dobře vynikají na tmavších zelených větvích. Květy poskytují potravu včelám a dalším opylovačům. Po odkvětu se mohou vytvořit tmavé lusky. 'Albus' se uplatní jako solitéra, ve volných skupinách, na slunných svazích, ve štěrkových a přírodně laděných výsadbách i ve větších nádobách. Dobře navazuje na suchomilné trvalky, levandule, šalvěje a nižší okrasné trávy, které snášejí podobně propustné stanoviště. Zelené větve zůstávají dekorativní i po opadu listů a udržují keř vizuálně lehký také v zimní části roku.

Pěstování: Vhodné je plně osluněné, teplé a chráněné stanoviště. Čilimník nejlépe prospívá v lehké, písčité až štěrkovité půdě s drenáží, která může být chudší na živiny a mírně kyselá až neutrální. V těžké, dlouhodobě zamokřené půdě trpí na odumírání kořenů a jeho životnost se zkracuje, proto se při výsadbě využívá drenážní vrstva z hrubšího štěrku a písku. Zálivka je důležitá hlavně v prvním roce po výsadbě, později rostliny dobře snášejí sucho a přechodný přísušek. Keře se vysazují po celou sezónu, při skupinové výsadbě se sází od sebe cca 0,6–0,8 m, aby se jejich koruny v dospělosti lehce propojily. Nevyžaduje intenzivní hnojení, postačí slabé jarní přihnojení hnojivem pro kvetoucí keře. Po odkvětu se výhony zkracují přibližně o třetinu délky, vždy jen v zelené části, aby keř zůstal kompaktní a dobře nasazoval květy, hluboký řez do starého dřeva snáší špatně a může vést k vyholování. V dobře odvodněné půdě snáší mrazy zhruba do –15 °C, mladé rostliny však ocení v prvních zimách lehký kryt z chvojí, zejména na otevřených, větrných stanovištích. Z chorob se mohou objevit houbová odumírání větviček při přemokřen. 

Autor: Kristýna | Revize: 10.09. 2026