Čilimník 'Lena'

Detailní popis produktu

Čilimník 'Lena' - patří mezi nízké, hustě větvené keře s obloukovitě vystoupavými zelenými výhony. Vznikl jako zahradní hybrid v nizozemském Boskoopu křížením druhů rodu Cytisus, které pocházejí ze suchých stanovišť západní Evropy. Dorůstá přibližně 1,2–1,5 m výšky a šířky, vytváří polokulovitý, lehce převislý habitus. Drobná trojčetná listí jsou zelená, část z nich přes léto opadává a významnou část fotosyntézy přebírají zelené větévky. Od května do června se na loňských výhonech objevuje množství motýlovitých květů, které jsou dvoubarevné, základ tvoří oranžově až cihlově červená, doplněná jasně žlutým praporkem či hrdlem. Květy jsou jemně vonné a silně lákají včely a další opylovače. Po odkvětu se tvoří úzké lusky, které po dozrání praskají, tak jako u ostatních čilimníků obsahuje celá rostlina včetně semen alkaloidy a je považována za jedovatou při požití. Díky kompaktnímu růstu se kultivar 'Lena' uplatní jako solitéra v menší zahradě, ve skupině ve vřesovištních výsadbách, na suchých svazích i v kombinaci s jehličnany a trvalkami, které snášejí podobné podmínky. Není náročný na pěstování a je plně mrazuvzdorný.

Pěstování: Vhodné je plně osluněné, teplé a chráněné stanoviště. Čilimník nejlépe prospívá v lehké, písčité až štěrkovité půdě s drenáží, která může být chudší na živiny a mírně kyselá až neutrální. V těžké, dlouhodobě zamokřené půdě trpí na odumírání kořenů a jeho životnost se zkracuje, proto se při výsadbě využívá drenážní vrstva z hrubšího štěrku a písku. Zálivka je důležitá hlavně v prvním roce po výsadbě, později rostliny dobře snášejí sucho a přechodný přísušek. Keře se vysazují po celou sezónu, při skupinové výsadbě se sází od sebe cca 0,6–0,8 m, aby se jejich koruny v dospělosti lehce propojily. Nevyžaduje intenzivní hnojení, postačí slabé jarní přihnojení hnojivem pro kvetoucí keře. Po odkvětu se výhony zkracují přibližně o třetinu délky, vždy jen v zelené části, aby keř zůstal kompaktní a dobře nasazoval květy, hluboký řez do starého dřeva snáší špatně a může vést k vyholování. V dobře odvodněné půdě snáší mrazy zhruba do –15 °C, mladé rostliny však ocení v prvních zimách lehký kryt z chvojí, zejména na otevřených, větrných stanovištích. Z chorob se mohou objevit houbová odumírání větviček při přemokřen. 

Autor: Kristýna | Revize: 1.12. 2025