Cypřišek Lawsonův 'Pygmaea Argentea'' Chamaecyparis lawsoniana 'Pygmaea Argentea'

Detailní popis produktu

Cypřišek Lawsonův 'Pygmaea Argentea' -  známý také pod synonymem 'Backhouse Silver', je historický britský kultivar vybraný ve školce James Backhouse & Son v Yorku před koncem 19. století. Patří k velmi pomalu rostoucím zakrslým formám cypřišku Lawsonova. Zpočátku vytváří hustý kulovitý keř, s věkem se habitus postupně mění na široce kuželovitý. Po mnoha letech dorůstá přibližně 1–2 m do výšky a kolem 0,8–1,2 m do šířky. Větévky jsou krátké, hustě větvené a uspořádané do jemných vějířků. Základní barva šupinovitého olistění je modrozelená až šedozelená, zatímco konce mladých přírůstků jsou krémově žluté až stříbřitě bílé. Nejsilnější kontrast se objevuje při jarním a časně letním růstu. Bělavé části mohou na prudkém poledním slunci zasychat, proto je vhodnější světlé místo s lehkým přistíněním během nejteplejší části dne. Kultivar se uplatní ve skalkách, vřesovištích, menších předzahrádkách, v kompozicích s tmavozelenými jehličnany i jako solitér v nádobě. Drobné šištice nejsou hlavním okrasným prvkem.

Cypřišek Lawsonův -  jehličnan původem ze západních oblastí USA, který je v zahradnictví velmi oblíbený díky svému elegantnímu vzhledu, hustému olistění a široké škále kultivarů s různými tvary a barvami jehlic. Tento druh je známý svou rychlejší růstovou schopností a variabilitou, což umožňuje jeho využití v různých typech zahrad a krajinářských úprav. Cypřišek lawsonův dorůstá v přírodních podmínkách výšky až 30 metrů, v zahradách však obvykle zůstává menší – od kompaktních zakrslých forem po středně velké stromy vysoké kolem 10–15 metrů. Jehlice jsou šupinaté, měkké, často uspořádané v pravidelných řadách, a mohou mít zelené, modrozelené až žlutozelené odstíny, podle konkrétního kultivaru. Cypřišek lawsonův se využívá jako solitérní strom, v živých plotech, skupinových výsadbách i jako součást jehličnatých kompozic. Díky své variabilitě je vhodný jak do větších zahrad, tak i do městských sadů a parků. Díky nenáročné údržbě a atraktivnímu vzhledu je oblíbenou volbou pro zahradníky, kteří hledají dekorativní a přitom relativně rychle rostoucí jehličnan.

Pěstování: Nejvhodnější je slunné stanoviště až lehký polostín, ideálně v závětří, protože vysušující vítr zvyšuje riziko zasychání konců a zimní slunce může v únoru a březnu podpořit výpar. Půda se osvědčuje hlubší, humózní a dobře propustná s pH přibližně 5,0–6,5, bez dlouhodobého přemokření. V těžších půdách se doporučuje drenážní vrstva a příměs hrubšího písku nebo štěrku. Zálivka je důležitá zejména v prvních dvou letech a v zimě při holomrazech, kdy stálezelené dřeviny snadno vysychají. Hnojení postačuje mírné, nejlépe pomalu rozpustným hnojivem pro okrasné dřeviny na jaře, případně doplněné o kompost jako mulč. Řez se obvykle nevyžaduje, případné zkrácení výhonů se provádí zjara a jen do zelené části, aby nezůstaly holé větévky. Pěstování v nádobě je možné u mladších rostlin, nádoba má mít dobrou drenáž a v zimě se chrání kořenový bal izolací. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v našich podmínkách pohybuje přibližně do -25 °C, mladé výsadby prospívají s mulčem a zimním stíněním. Nejčastějším rizikem je fytoftorová hniloba kořenů v trvale mokré půdě, z živočišných škůdců se mohou objevit svilušky a štítenky při suchém vzduchu. Pro solitérní výsadbu se doporučuje rozestup zhruba 1,5–2,5 m podle cílové šířky.

Autor: Kristýna | Revize: 07.09. 2026