Dlužicha 'Northern Exposure Sienna' - Heuchera 'Northern Exposure Sienna'

Detailní popis produktu

Heuchera 'Northern Exposure Sienna' - půvabná trvalka ze série Northern Exposure vyšlechtěné v USA ve školce Terra Nova Nurseries. Kultivar je registrován také pod šlechtitelským kódem 'TNHEUNESI' a je chráněn rostlinným patentem (PP32044). Ve šlechtění se uplatnily odolnější severoamerické druhy včetně Heuchera villosa a Heuchera richardsonii, což se v zahradě projevuje dobrou obnovou po zimě a stabilitou trsu i v teplejším létě. Vytváří pravidelný, polokulovitý habitus přibližně 25–35 cm vysoký a 45–55 cm široký. Listy jsou široce srdčité, mělce laločnaté a jemně zubaté, s teplým „sienna“ zbarvením od měděně oranžové po skořicově hnědou, často s tmavší žilnatinou. V červnu a červenci vyrůstají nad olistěním štíhlé stonky kolem 45–60 cm s řídkými latami drobných zvonkovitých růžových květů, vyhledávaných opylovači. Trsy jsou bez trnů, u dlužich se v běžných výsadbách neřeší jedovatost. V kompozicích funguje jako teplý listový akcent k bohyškám, kapradinám, brunerám, čechravám a ostřicím, v nádobách drží strukturu výsadby i mimo dobu květu. V mírné zimě zůstává část listů polostálezelená a na jaře rychle obnovuje růžici a v chladnějším počasí bývá zbarvení výraznější a kompaktnější. Květní laty se dají použít i do drobných vazeb, v městských zahradách a na chráněných terasách bývá stabilní díky genetice H. villosa.

Pěstování: Dlužichy prospívají v polostínu až v lehkém stínu, ranní nebo pozdní slunce bývá snášeno lépe než úpal. Nejvhodnější je humózní, propustná půda s vyrovnanou vlhkostí, pH přibližně 6–7 a s dobrou drenáží v zimě, protože přemokření je častější příčinou ztrát než mráz. Zálivka se vyrovnává zejména v prvním roce po výsadbě, později rostliny obvykle zvládají krátkodobé sucho, pokud je půda zamulčovaná. Výsadba se provádí od března do října, s nejlepšími výsledky na jaře nebo na začátku podzimu. V záhonu se volí rozestupy 35–40 cm, což odpovídá zhruba 7–9 rostlinám na m², do kompaktních lemů se používá hustší spon. Na jaře se odstraňují poškozené listy a doplňuje se tenká vrstva kompostu nebo listovky, minerální přihnojení se volí spíše mírné, aby se podpořil pevný trs a barva listů. Po 3–4 letech bývá vhodné trs rozsadit nebo přisypat zeminu, protože dlužichy se mohou postupně vyzvedávat nad úroveň záhonu. V nádobě je důležitá drenážní vrstva a pravidelná, střídmá výživa, v zimě se chrání kořenový bal před promrznutím a přemokřením. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách uvádí přibližně do -26 °C. Ze škůdců se mohou objevit slimáci a lalokonosec, z chorob skvrnitosti listů při dlouhodobě vlhkém počasí, prevence spočívá v proudění vzduchu a nepřemokření.

Autor: Nikol | Revize: 19.12.2025