Dlužicha 'Kassandra' Heucherella 'Kassandra'

Detailní popis produktu

Dlužicha 'Kassandra' - kultivar z okruhu H. villosa vybraný ve Francii v obci Hantay šlechtiteli Thierrym a Sandrine Delabroye, uváděný v evropských databázích pěstitelských práv. Rodokmen se uvádí jako křížení 'Caramel' × 'Mocha', což vysvětluje teplý tón listu a zároveň dobrou toleranci letního tepla. Rostlina tvoří široce polštářovitý trs. Listy jsou velmi velké, 5–7 mělce laločnaté, lehce zvlněné, zlatavě limetkové se zvýrazněnou hnědočervenou až vínovou žilnatinou a tmavším středem, čepel mívá kolem 15–20 cm. Na jaře bývá vybarvení nejjasnější, v létě se posouvá do teplejší žlutozelené a při ochlazení kresba ztmavne. V listu mívá asi 20–25 cm a postupně se rozrůstá na 50–60 cm. Od června do srpna vyrůstají stvoly 50–60 cm s vzdušnými latami drobných krémově bílých zvonkovitých květů bez výrazné vůně, které poskytují nektar a pyl a v řezu působí jemně. V kompozicích funguje jako „světlo pod korunami“ mezi tmavolistými dlužichami, bohyškami, brunnerami a kapradinami, dobře navazuje i na jarní cibuloviny, jejichž zatahování později zakryje listová růžice. V mírné zimě bývá částečně stálezelená až poloopadavá, takže trs drží strukturu i mimo hlavní sezonu.

Pěstování: Dlužichy prospívají v polostínu až v lehkém stínu, ranní nebo pozdní slunce bývá snášeno lépe než úpal. Nejvhodnější je humózní, propustná půda s vyrovnanou vlhkostí, pH přibližně 6–7 a s dobrou drenáží v zimě, protože přemokření je častější příčinou ztrát než mráz. Zálivka se vyrovnává zejména v prvním roce po výsadbě, později rostliny obvykle zvládají krátkodobé sucho, pokud je půda zamulčovaná. Výsadba se provádí od března do října, s nejlepšími výsledky na jaře nebo na začátku podzimu. V záhonu se volí rozestupy 35–40 cm, což odpovídá zhruba 7–9 rostlinám na m², do kompaktních lemů se používá hustší spon. Na jaře se odstraňují poškozené listy a doplňuje se tenká vrstva kompostu nebo listovky, minerální přihnojení se volí spíše mírné, aby se podpořil pevný trs a barva listů. Po 3–4 letech bývá vhodné trs rozsadit nebo přisypat zeminu, protože dlužichy se mohou postupně vyzvedávat nad úroveň záhonu. V nádobě je důležitá drenážní vrstva a pravidelná, střídmá výživa, v zimě se chrání kořenový bal před promrznutím a přemokřením. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách uvádí přibližně do -26 °C. Ze škůdců se mohou objevit slimáci a lalokonosec, z chorob skvrnitosti listů při dlouhodobě vlhkém počasí, prevence spočívá v proudění vzduchu a nepřemokření.

Autor: Nikol | Revize: 27.1. 2026