Drátovec 'Silverado' Calocephalus brownii 'Silverado'

Detailní popis produktu

Drátovec 'Silverado' - kompaktní okrasný kultivar australského druhu, který je dnes botanicky přijímán také pod názvem Leucophyta brownii. Původní druh roste na pobřežních útesech, dunách a písčitých stanovištích jižní Austrálie, kde je vystaven větru, slanému aerosolu, slunci a periodickému suchu. 'Silverado' vytváří pravidelně zaoblený keřík vysoký i široký přibližně 15–25 cm. Jeho hlavní ozdobou nejsou květy, ale hustá síť tenkých větviček a velmi drobných listů pokrytých bělavě stříbřitými chlupy. Povrch tak odráží světlo a rostlina působí téměř kovově, zvláště na plném slunci. Nenápadná kulovitá květenství se mohou objevit v létě, mají světlou krémově žlutou barvu a dekorativní význam je malý. Kultivar se výborně uplatní jako kontrastní prvek v moderních nádobách, štěrkových kompozicích, kamenitých korytech nebo v suchých letních záhonech. Stříbrný odstín dobře zvýrazní tmavolisté batáty, vínové dlužichy, fialové petúnie, modré šalvěje nebo sukulentní výsadby. 

Pěstování: Vyžaduje plné slunce, proudění vzduchu a mimořádně propustný substrát. Vhodná je lehká písčitá až štěrkovitá půda s drenáží a pH přibližně 6,0–8,0. Zamokření, těžký jíl a dlouhodobě mokrý kořenový bal vedou k uhnívání a šedé plísni, proto se v nádobách osvědčuje směs zahradnického substrátu s hrubým pískem, perlitem nebo drobným štěrkem a odtokový otvor bez stojaté vody v misce. Zálivka má být mírná, další voda se přidává až po proschnutí horní vrstvy. Po zakořenění kultivar snáší krátké sucho, přemokření je pro něj nebezpečnější než dočasný nedostatek vody. Od května do srpna postačuje slabé hnojení jednou za 3–4 týdny, nadbytek dusíku omezuje kompaktní růst. Vrcholky mladých výhonů lze lehce zaštípnout, hluboký řez do starého dřeva rostlina snáší špatně. Ven se vysazuje po odeznění přízemních mrazíků, zpravidla od druhé poloviny května, v rozestupech 30–40 cm, tedy přibližně 6–9 rostlin na m². V ČR není spolehlivě mrazuvzdorný. Krátkodobě může snést teplotu kolem −3 až −5 °C, mokrý substrát odolnost dále snižuje. Pro uchování do dalšího roku se nádoba přenáší před prvními mrazy do světlého prostoru s teplotou asi 5–12 °C a zalévá se jen tak, aby kořeny zcela nevyschly. Ve vytápěném interiéru trpí nedostatkem světla a příliš teplým vzduchem. Škůdci se objevují zřídka, při nevhodném přezimování se mohou vyskytnout svilušky nebo molice.

Autor: Kristýna | Revize: 10.08. 2026