Dřín japonský 'Scarlet Fire' Cornus kousa 'Scarlet Fire'

Detailní popis produktu

Dřín japonský 'Scarlet Fire' - americký kultivar japonského dřínu vyšlechtěná v rámci dlouhodobého programu Rutgers University v New Jersey. Patent uvádí, že vznikla z volného opylení růžově kvetoucího semenáče odvozeného od odrůd 'Satomi' a 'Benifuji'. Cílem šlechtění bylo získat velkolistenný dřín se stabilně tmavě růžovými listeny a dobrou odolností v klimatu podobném státu New Jersey. Kultivar vytváří menší strom nebo vícekmený keř s klidným, pravidelným růstem, v evropských podmínkách nejčastěji kolem 3–4 m do výšky a přibližně 2–3 m do šířky. Samotný druh pochází z Japonska, Koreje a Číny. Listy jsou vejčité, středně až tmavě zelené a na podzim se barví do červených, purpurových až šarlatových tónů. Od konce května do června se objevují drobné květy obklopené nápadnými velkými listeny v sytě růžové až fuchsiově růžové barvě. Po odkvětu následují kulovité červené plody podobné menším malinám, které jsou jedlé a dekorativní. Starší exempláře navíc zdobí jemně odlupčivá borka. Kultivar se uplatní jako solitér, v reprezentativní části zahrady, u terasy i v kombinaci s azalkami, pierisy, hortenziemi, kapradinami nebo okrasnými travami jemnější textury.

Dřín japonský pochází z východní Asie, konkrétně z Japonska, Koreje a Číny. Dorůstá výšky kolem 5 až 8 metrů a obdobné šířky, tvoří elegantní a zaoblenou korunu. Jsou to poměrně bujně rostoucí keře nebo stromky s vodorovně až vzpřímeně postavenými větvemi, tvořícími oddělená patra. Jeho listy jsou oválné, světle zelené barvy s výraznou texturou. Na podzim se zbarvují do ohnivě červené barvy. Květy se objevují později než u jiných dřínů, obvykle na konci jara nebo na začátku léta a kvetou několik týdnů. Jsou to krémově bílé až světle růžové květy, které vytvářejí efektní plochy - patra. Plody jsou malé bobule, kulatého tvaru, zpravidla oranžové až červené barvy a dozrávají na podzim. Vzhledem výrazně připomínají krásnou zralou jahodu. Jsou jedlé, sladké. Svou přítomností přináší do každého prostoru půvab, kouzlo jarních květů a podzimních barev, což jí zaručuje obdiv a zájem lidí, kteří ocení tu nezapomenutelnou paletu přírodních krás.

Pěstování: Při pěstování dřínu japonského se osvědčuje chráněné, teplejší stanoviště s plným sluncem nebo lehkým polostínem, kde květenství dobře vybarvuje a dřevo vyzrává. Nejvhodnější je hlubší, humózní, dobře propustná půda s dostatkem organické hmoty a mírně kyselou reakcí, obvykle v rozmezí pH 5–6,5. Půda by měla zůstávat rovnoměrně vlhká, nikoli však podmáčená, proto pomáhá drenáž a vrstva mulče, která omezuje vysychání kořenů a zimní promrzání horní vrstvy půdy. Kontejnerované rostliny se vysazují nejčastěji od března do května a od září do října, při výsadbě solitér se ponechává rozestup alespoň 2,5–3 m od ostatních větších keřů. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka během delšího sucha a lehké přihnojení hnojivem pro kyselomilné dřeviny na jaře. Řez nebývá nezbytný, obvykle stačí na jaře odstranit namrzlé nebo křížící se větve a zachovat přirozený tvar koruny. Dřín japonský je obecně odolný vůči houbovým chorobám, zejména antraknóze dřínů, a vykazuje dobrou odolnost k verticiliovému vadnutí, proto je vhodné vyhýbat se přemokření a těžkým, utuženým půdám. Mrazuvzdornost kultivaru odpovídá přibližně teplotám do −29 °C, dospělé rostliny jsou v podmínkách většiny oblastí ČR plně mrazuvzdorné, mladé sazenice však ocení v prvních zimách lehké zakrytí kořenového prostoru mulčem nebo chvojím.

Autor: Nikol | Revize: 22.4. 2026