Dřín japonský 'Wolf Eyes' Cornus kousa 'Wolf Eyes'

Detailní popis produktu

Dřín japonský 'Wolf Eyes' - pochází z lesních okrajů a svahů východní Asie, kde roste v humózních, mírně kyselých půdách. ‘Wolf Eyes’ je panašovaný kultivar vzniklý jako větévková mutace v USA na Manor View Farm v Marylandu, vyselektovaný roku 1988 a registrovaný v roce 1993. Habitus je vzpřímený až široce nálevkovitý, s věkem se větvení ukládá do vodorovných pater. Růst bývá pomalý až střední a v podmínkách ČR se obvykle ustaluje na 3–4 m výšky a 2,5–4 m šířky. Listy jsou úzce vejčité, šedozelené s nápadně zvlněným krémově bílým lemem, který drží kontrast i v polostínu. Koncem května až v červnu se objevují nenápadné zelenavé květy, které obklopují čtyři listeny o průměru zhruba 7–9 cm v krémově bílé barvě, na okrajích často jemně narůžovělé. Po odkvětu dozrává na přelomu srpna a října červené souplodí s jemně sladkou chutí a exotickým aroma. Podzimní vybarvení listů přechází do růžové až červené a po opadu vyniká mozaikovitě skvrnitá borka starších větví. Kultivar se uplatňuje jako solitéra, v řídkých skupinách s pěnišníky, pierisy a japonskými javory i jako světlý akcent před tmavými jehličnany. V době kvetení láká opylovače, zejména včely a pestřenky, a plody jsou vyhledávané ptactvem.

Dřín japonský pochází z východní Asie, konkrétně z Japonska, Koreje a Číny. Dorůstá výšky kolem 5 až 8 metrů a obdobné šířky, tvoří elegantní a zaoblenou korunu. Jsou to poměrně bujně rostoucí keře nebo stromky s vodorovně až vzpřímeně postavenými větvemi, tvořícími oddělená patra. Jeho listy jsou oválné, světle zelené barvy s výraznou texturou. Na podzim se zbarvují do ohnivě červené barvy. Květy se objevují později než u jiných dřínů, obvykle na konci jara nebo na začátku léta a kvetou několik týdnů. Jsou to krémově bílé až světle růžové květy, které vytvářejí efektní plochy - patra. Plody jsou malé bobule, kulatého tvaru, zpravidla oranžové až červené barvy a dozrávají na podzim. Vzhledem výrazně připomínají krásnou zralou jahodu. Jsou jedlé, sladké. Svou přítomností přináší do každého prostoru půvab, kouzlo jarních květů a podzimních barev, což jí zaručuje obdiv a zájem lidí, kteří ocení tu nezapomenutelnou paletu přírodních krás.

Pěstování: Při pěstování dřínu japonského se osvědčuje chráněné, teplejší stanoviště s plným sluncem nebo lehkým polostínem, kde květenství dobře vybarvuje a dřevo vyzrává. Nejvhodnější je hlubší, humózní, dobře propustná půda s dostatkem organické hmoty a mírně kyselou reakcí, obvykle v rozmezí pH 5–6,5. Půda by měla zůstávat rovnoměrně vlhká, nikoli však podmáčená, proto pomáhá drenáž a vrstva mulče, která omezuje vysychání kořenů a zimní promrzání horní vrstvy půdy. Kontejnerované rostliny se vysazují nejčastěji od března do května a od září do října, při výsadbě solitér se ponechává rozestup alespoň 2,5–3 m od ostatních větších keřů. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka během delšího sucha a lehké přihnojení hnojivem pro kyselomilné dřeviny na jaře. Řez nebývá nezbytný, obvykle stačí na jaře odstranit namrzlé nebo křížící se větve a zachovat přirozený tvar koruny. Dřín japonský je obecně odolný vůči houbovým chorobám, zejména antraknóze dřínů, a vykazuje dobrou odolnost k verticiliovému vadnutí, proto je vhodné vyhýbat se přemokření a těžkým, utuženým půdám. Mrazuvzdornost kultivaru odpovídá přibližně teplotám do −29 °C, dospělé rostliny jsou v podmínkách většiny oblastí ČR plně mrazuvzdorné, mladé sazenice však ocení v prvních zimách lehké zakrytí kořenového prostoru mulčem nebo chvojím.

Autor: Kristýna | Revize: 19.02. 2026