Dřín velkoplodý 'Matador' - kontejner Cornus mas 'Matador'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Matador' - velkoplodá ovocná odrůda dřínu, kterou do evropského obchodu uvedla francouzská školka Pépinières Minier v roce 2007. Druh Cornus mas pochází ze střední a jižní Evropy a západní Asie, kde přirozeně roste na světlých okrajích lesů, křovinatých stráních a často na vápencovém podloží. 'Matador' roste středně rychle a vytváří rozložitý keř nebo menší vícekmenný strom, v dospělosti přibližně 3–5 m vysoký a 2–3 m široký. Roční přírůstky se po zakořenění obvykle pohybují kolem 20–30 cm. V únoru až březnu, podle průběhu zimy a polohy, se ještě před olistěním objevují drobné zlatožluté květy seskupené v okolících. Jsou cenným časným zdrojem potravy pro včely a další opylovače. Zelené vstřícné listy vytvářejí během léta hustou korunu. Odrůda tvoří velké červené peckovice s masitou, šťavnatou a v plné zralosti příjemně sladkokyselou dužninou. Sklizeň připadá podle stanoviště a průběhu léta přibližně na konec srpna až polovinu září. Zralé dřínky se hodí k přímému konzumu, na džemy, želé, sirupy, šťávy, kompoty i likéry. Plody dřínu přirozeně obsahují vitamin C, polyfenoly a další rostlinné antioxidanty. Pro pravidelnější a vyšší násadu je vhodné pěstovat poblíž další geneticky odlišnou odrůdu Cornus mas, která kvete ve stejném období.

 Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuodolný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.   Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínků do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínků se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Jana | Revize: 15. 09. 2026