Dřín velkoplodý 'Podolski' - kontejner Cornus mas 'Podolski'

Detailní popis produktu

Dřín velkoplodý 'Podolski' - polská ovocná odrůda dřínu, vyšlechtěná Narcyzem Pióreckým a Jerzym Pióreckým v rámci výběru velkoplodých forem spojeného s Arboretem Bolestraszyce. Do kultury byla uvedena v roce 2008. Vyniká především pozdním dozráváním, velkými plody a příznivým poměrem dužniny k pecce. Roste jako hustší vícekmenný keř nebo menší strom, v dospělosti obvykle dosahuje výšky 4–6 m a šířky přibližně 3–5 m. Růst je v mládí poměrně svižný, později se zpomaluje. Vejčité, sytě zelené listy mají výraznou obloukovitou žilnatinu a na podzim se zbarvují do žlutých až načervenalých odstínů. Velkou okrasnou hodnotu má dřín již na konci zimy. V únoru až březnu, ještě před rašením listů, se na větvích otevírají četné drobné žluté květy uspořádané v okolících. Patří tak mezi časně kvetoucí ovocné dřeviny a za příznivého počasí poskytuje jednu z prvních jarních pastv pro včely a další opylující hmyz. Plody odrůdy 'Podolski' jsou oválné až protáhle oválné, v plné zralosti sytě až tmavě červené a dosahují průměrné hmotnosti kolem 4–5 g. Dozrávají později než u řady běžných odrůd, převážně během září až října. Zralá dužnina je šťavnatá, aromatická a sladkokyselá, zatímco před úplným vyzráním může být výrazněji nakyslá a svíravá. Plody mají poměrně malou pecku a hodí se k přímému konzumu i na džemy, rosoly, sirupy, šťávy, omáčky, sušení nebo výrobu tradičních ovocných likérů. Přirozeně obsahují vitamin C, organické kyseliny, polyfenoly a červená barviva ze skupiny antokyanů. Odrůda může plodit i při pěstování samostatně, pro pravidelnější a vyšší násadu je však vhodné křížové opylení jinou odrůdou dřínu kvetoucí ve stejném období, například 'Szafer', 'Bolestraszycki', 'Jolico' nebo 'Elegantnyj'.

Pěstování: Dřín je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny vápenitých půd. Nejvíce mu vyhovují neutrální nebo slabě alkalické půdy, slunné otevřené polohy, jižní, jihovýchodní i jihozápadní svahy. Snese i sušší podmínky, protože hluboce zakořeňuje a umí si zajistit vláhu i v podmínkách s nerovnoměrně rozloženými srážkami. Pouze v době dozrávání plodů potřebuje více vláhy, což dle sezóny je od srpna do září. Je plně mrazuvzdorný v dřevě i květu. Můžeme jej úspěšně pěstovat do nadmořské výšky až 600 m. Chladné polohy, zejména polohy s častým výskytem mlhy mu příliš nevyhovují. Nesnáší také zastínění ani polostín.  Zejména po výsadbě v období formování pěstitelského tvaru vyžaduje hlubší řez. Při výsadbě keře se ponechá 3–5 hlavních větví, které se zakrátí přibližně o jednu třetinu až polovinu. Řez se opakuje první tři roky pěstování. Při výsadbě štěpovance je možné zapěstovat korunku s terminálem nebo bez něj (dutou korunu) podobným způsobem jako u jádrovin nebo peckovin. Protože dřín plodí na jednoletém obrostu, jehož produkce je přirozeně dostatečná, řez spočívá pouze v prosvětlování keře nebo koruny.   V lidovém léčitelství jsou dodnes dřínky doporučovány při trávicích potížích, především střevních problémech, jak akutních (jako jsou průjmy a břišní křeče), tak i chronických. Léčivé účinky plodů dřínu jsou známy už od starověku. Využitelné z tohoto hlediska jsou všechny části rostliny (kůra, kořeny, výhonky, plody). Kůra, kořeny či výhonky byly užívány například proti horečce. Plody je možné využít při střevních onemocněních. Léčiva vyrobená z listů, květů i plodů se dají využít při léčbě zažívacích problémů, chudokrevnosti, onemocnění jater nebo ledvin. Čerstvá zahuštěná šťáva získaná z plodů se využívá při léčbě cukrovky. Zahuštěná šťáva se v tradiční medicíně používá i při léčbě kožních onemocnění. Dužina plodů a olej získaný z pecek jsou využitelné na léčbu a regeneraci poškozených kožních tkání.   Dřínky lze kombinovat i s jinými, méně hodnotnými druhy ovoce. V jihozápadní Evropě se plody dřínů s oblibou zpracovávají do kompotů a zavařenin. Kulinárně zajímavé je použití dřínku do míchaných kompotů s brusinkami a hruškami jako přílohy ke zvěřině. Plody se také konzervují sušením nebo mražením. Sušenou mletou dužinou se rovněž sypou rožněná masa. Ze sušených dřínku se podobně jako z šípků připravuje chutný čaj. Z plodů se taktéž vyrábí chutný sirup s vysokým obsahem vitamínů. Ovoce lze nakládat do lihu, popřípadě z něj vyrábět víno nebo destilát.   Kromě vitamínů, antokyanů a fenolických látek obsahují plody dřínu i vysoké množství kyselin a pektinu, které mají vliv na želírovací schopnosti. Dřín se tak logicky již po staletí využívá pro přípravu marmelád, rosolu a kompotu. Při zpracování na potravinářské výrobky je většinou nutné přidávat dostatek cukru.

Autor: Jana | Revize: 28.08. 2026