Dryádka Sündermanova Dryas × suendermannii
Kód: 9656Detailní popis produktu
Dryádka Sündermanova - nízká, stálezelená, půdopokryvná trvalka z čeledi růžovitých (Rosaceae), která vznikla křížením dryádky osmiplátečné (Dryas octopetala) a dryádky Drummondovy (Dryas drummondii). Jedná se o zahradního křížence, který spojuje kompaktní růst, dekorativní olistění a bohaté kvetení obou rodičovských druhů. Vytváří husté, nízké, polštářovité až kobercovité porosty, které dorůstají přibližně 5–10 cm výšky a 30–50 cm šířky. V době kvetení dosahuje výšky přibližně 10–15 cm. Výhony jsou krátké, poléhavé, dřevnatějící a postupně se rozrůstají do stran. Listy jsou drobné, přibližně 1–3 cm dlouhé, podlouhle vejčité až eliptické, kožovité a na okrajích výrazně vroubkované. Horní strana listů je tmavě zelená, mírně lesklá a nápadně svraskalá díky hluboko zapuštěné žilnatině. Spodní strana je světlejší, bělavě až stříbřitě plstnatá. Listy připomínají drobné dubové lístky a zůstávají dekorativní také během zimního období. Kvete zpravidla od května do června, v chladnějších oblastech může kvetení pokračovat až do července. Květy vyrůstají jednotlivě na štíhlých, vzpřímených stopkách nad hustým kobercem listů. Jsou přibližně 2–4 cm široké, miskovité až široce rozevřené a nejčastěji mají osm korunních lístků. Jejich zbarvení je krémově bílé až světle žlutavé, přičemž u některých květů může být žlutý odstín výraznější zejména na počátku kvetení. Střed květu tvoří množství nápadných zlatožlutých tyčinek a pestíků. Korunní lístky jsou široce vejčité, jemné a mírně překrývající se. Uplatňuje se především ve skalkách, alpínských zahradách, kamenitých kompozicích, mezi kameny, na okrajích záhonů a jako nízká půdopokryvná rostlina. Díky stálezeleným listům, jemným květům a dekorativním péřovitým plodenstvím je atraktivní během několika ročních období.
Pěstování: Nejlépe ji vyhovuje slunné až mírně polostinné stanoviště. Pro bohaté kvetení potřebuje dostatek světla, ale v teplejších oblastech jí může prospívat mírné zastínění během nejteplejší části dne. Ideální jsou vzdušné skalky, kamenité svahy, vyvýšené záhony a alpínková koryta, kde nedochází k dlouhodobému zadržování vody. Vyžaduje velmi dobře propustnou, kamenitou až štěrkovitou půdu s přiměřeným obsahem humusu. Nejlépe prospívá v neutrální až zásadité půdě, přibližně s pH 6,5–8,0, a dobře snáší vápenité podloží. Do těžších půd je vhodné přidat hrubý písek, jemný štěrk nebo kamennou drť, aby se zlepšil odtok přebytečné vody. Nevhodné jsou těžké, utužené a dlouhodobě zamokřené půdy. Zálivka by měla být pravidelná především po výsadbě a během zakořeňování. Starší rostliny snášejí krátkodobé sucho, ale při dlouhotrvajícím nedostatku srážek je vhodné mírně zalévat. Půda by měla být přiměřeně vlhká, nikoliv trvale mokrá. Hnojení není zpravidla nutné. Na jaře lze případně přidat malé množství vyzrálého kompostu. Silná dusíkatá hnojiva nejsou vhodná. Pravidelný řez není nutný. Po odkvětu lze odstranit odkvetlé květní stonky, pokud není cílem zachovat dekorativní ochmýřená souplodí. Na jaře se odstraňují pouze suché nebo poškozené části.
Autor: Kamila | Revize: 20. 10. 2026
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
