Dub kaštanolistý Quercus castaneifolia

Detailní popis produktu

Dub kaštanolistý - opadavý strom z čeledi bukovitých pocházející z horských a podhorských lesů Kavkazu a severního Íránu. Druh popsal Carl Anton von Meyer a v evropské sadovnické tradici je ceněný pro mohutný habitus, dlouhověkost a nápadné listy, které více připomínají kaštanovník než běžný dub. V domovině roste v druhově bohatých lesích, v zahradní kultuře se uplatňuje především jako solitéra do větších zahrad, parků a krajinářských výsadeb. V dospělosti obvykle dorůstá asi 20 až 30 m výšky a 15 až 20 m šířky. Koruna bývá široce vejčitá až rozložitá, hustá a v čase nabývá statného výrazu. Mladé větévky jsou plstnaté, starší borka tmavne a hluboce rozpraskává. Listy jsou 10 až 20 cm dlouhé, úzce eliptické až kopinaté, s 7 až 14 mělkými zuby na každé straně, na líci leskle tmavě zelené, na rubu šedavé až plstnaté. Na podzim se barví do bronzových, žlutohnědých a hnědých tónů. Žaludy jsou 2 až 3,5 cm dlouhé, zčásti uzavřené v nápadné číšce s hustými, nazpět ohnutými šupinami. Pro ptactvo a drobné savce představují zdroj potravy. Strom se hodí tam, kde je prostor pro plný rozvoj koruny a kde může vyniknout jako výrazná dřevina s botanickým charakterem.

Pěstování: Dubu kaštanolistému vyhovuje plné slunce a hlubší, živná, přiměřeně vlhká, ale dobře propustná půda. Nejlépe roste v hlinitých až písčitohlinitých půdách, snáší i jíl nebo vápenitější podklad, pokud není dlouhodobě zamokřený, a dobře prosperuje v pH přibližně 6,5 až 7,5. Mladé rostliny ocení chráněnější polohu bez vysušujících zimních větrů, starší stromy bývají odolnější. Výsadba se obvykle provádí od března do května nebo od září do listopadu. Po výsadbě bývá vhodná pravidelná zálivka v prvních letech, zamulčování kořenové zóny a ponechání dostatečného prostoru od staveb i ostatních stromů, protože druh vytváří silný kořenový systém. Mrazuvzdornost dobře zakořeněných stromů se v evropských zdrojích pohybuje přibližně mezi -24 a -28 °C, mladé výsadby však mohou v tuhých zimách namrzat, zejména na větrných stanovištích. Řez bývá omezený na zdravotní zásahy a časné zapěstování koruny. V suchých letech starší stromy zvládají přísušek poměrně dobře, dlouhodobé extrémní sucho ale může zpomalit růst. Z možných problémů se uvádějí mšice, housenky, padlí nebo václavka na nevhodně oslabených stanovištích. Pro začátečníky je důležité počítat spíše s budoucím stromem do prostoru než s dřevinou do malé zahrady.

Autor: Nikol | Revize: 18.4. 2026