Himalájská lilie Lilium cardiocrinum giganteum

Detailní popis produktu

Himalájská lilie - mohutná cibulovitá trvalka z čeledi liliovitých pocházející z Himálaje přes Tibet a Myanmar až do střední Číny. V přírodě roste v chladnějších horských lesích a na humózních, rovnoměrně vlhkých stanovištích. Několik let vytváří pouze přízemní růžici velkých, lesklých, široce srdčitých listů, které mohou mít kolem 30 cm v průměru. Teprve po dosažení dostatečné velikosti cibule vyrůstá mohutný dutý květní stvol. U typických zahradních rostlin dosahuje přibližně 1,5–2,5 m. V červnu až srpnu se na vrcholu otevírá hrozen velkých, přibližně 15–20 cm dlouhých trumpetovitých květů. Jsou bílé až krémově bílé, uvnitř hrdla zdobené zelenavým nádechem a purpurově červenými pruhy. Ve večerních hodinách vydávají výraznou sladkou až vanilkovou vůni. Rostlina vynikne jako solitéra v lesní zahradě, pod vysokými korunami dřevin nebo v hlubším polostinném záhonu, kde dobře navazuje na kapradiny, rodgersie, bohyšky, škornice a další trvalky vlhčího polostínu. Cardiocrinum giganteum je monokarpická trvalka. Mateřská cibule po jediném kvetení odumírá, současně však u báze vytváří několik dceřiných cibulí. Ty pokračují v růstu a po několika letech mohou znovu vytvořit květní stvol, takže dobře založená skupina na stanovišti přetrvává.

Pěstování: Vyžaduje chladnější polostín s rozptýleným světlem, ochranu před poledním úpalem a závětří, protože vysoký stvol může poškodit silný vítr. Půda má být hluboká, kyprá, humózní a živná, rovnoměrně mírně vlhká, ale nikdy dlouhodobě zamokřená. Vyhovuje jí přibližné pH 6,0–8,0. Cibule se vysazují na podzim nebo na jaře co nejdříve po zakoupení, protože špatně snášejí vysychání a opakované přesazování. Ukládají se velmi mělce, s vrcholem cibule těsně u povrchu až lehce nad ním. Každé rostlině je vhodné ponechat alespoň 50–70 cm prostoru, tedy přibližně 2–4 rostliny na m². Během jara a léta má půda zůstávat stále mírně vlhká, zvláště při pěstování pod stromy, kde kořeny dřevin rychle odebírají vodu. Na jaře prospívá vrstva vyzrálého kompostu nebo listovky a přiměřená výživa. Lehký organický mulč omezuje vysychání a chrání mělce uloženou cibuli. Řez není nutný. Odkvetlý stvol lze ponechat se vzpřímenými semeníky nebo odstranit po dozrání. Rostlina krátkodobě snáší přibližně −15 °C, mladé cibule a rašící pupeny však chrání zimní mulč a závětří. Horko, dlouhé sucho a zimní zamokření jí škodí výrazněji než běžný zimní chlad. Nejčastějším problémem jsou slimáci poškozující mladé listy, vzácněji virové choroby.